„V eurozóně jsme na prahu technické recese,“ citovala v noci na čtvrtek Junckera agentura AFP. Zároveň vyzval ministry financí jednotlivých zemí, aby našli prostředky na podporu ekonomického růstu.

Za „technickou“ je recese označována ekonomy tehdy, když se po dvě čtvrtletí za sebou hrubý domácí produkt (HDP) propadá.

Řada analytiků očekává, že výkon ekonomiky eurozóny za poslední čtvrtletí loňska opět klesne, data ale zatím nejsou známá. Stejně tak by tomu mělo být podle nich i v prvním čtvrtletí letoška. Následně by mohl HDP eurozóny stagnovat a pak pomalu začít růst.

I dočasný pokles bude drtit rozpočty

I pokud by pokles měl být opravdu jen dočasný, je zřejmé, že zasáhne vlády a jejich rozpočty ve chvíli, kdy se snaží šetřit a najít úspory, kde se dá, aby snížily rozpočtové deficity, které má naprostá většina z nich.

Prorůstová politika by měla být tématem summitu EU, který se koná v Bruselu 30. ledna. Na něm se budou lídři dohadovat na konečné podobě paktu fiskální disciplíny, který by měl zabránit opakování současné dluhové krize a vést k dodržování dohodnutých pravidel.

Spojeným státům se přispívat na záchranu nechce

Jak připomněl ekonom Jan Bureš z Era Poštovní spořitelny, Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že bude potřebovat v následujících dvou letech na pomoc s rozpočtovou krizí okolo biliónu dolarů. V současné chvíli má k dispozici ale necelých 400 miliard.

„Není tajemstvím, že Spojené státy jsou velkým odpůrcem nových příspěvků do fondu a zastávají názor, že Evropa má dostatek zdrojů na to, aby své problémy řešila primárně sama,“ doplnil ekonom.

Jestli se Řecko nedohodne na odpisu, končí

Nejisté jsou podle Bureše také vyhlídky na dohodu mezi Řeckem a soukromými věřiteli. Jak uvedl list Financial Times, blížící se kompromis má ve finále znamenat odpis 68 procent z čisté současné hodnoty řeckého dluhu.

„Problém je v tom, že i když Řecko dohodu vypotí, řada věřitelů stojících mimo jednání se nemusí k dohodě připojit,“ nastiňuje Bureš s tím, že se jedná především o konzervativnější investory jako pojišťovny a podílové fondy.

„Pokud se Řekům nepodaří přesvědčit všechny věřitele k dobrovolnému odpuštění dluhu, bankrot ,natvrdo‘ již bude prakticky nevyhnutelný,“ zakončil Bureš.