Hlavní obsah

Padesátiletí Češi bez práce. Mladí manažeři a personalisté je přehlížejí

Právo, Jiří Vavroň

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Stále více lidí, kterým je přes padesát a přijdou o práci, má šanci, že se důchodu dočká na úřadech práce. Zaměstnáno je totiž jen asi 60 procent lidí v této věkové kategorii. Přitom věk odchodu do důchodu se prodlužuje a lidí po padesátce bude přibývat.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Pokud se nepodaří zvýšit procento zaměstnaných lidí po padesátce, reálně hrozí velký ekonomický problém. Skupina lidí nad 50 let se podle demografických expertů stane v průběhu několika desítek let počet nejsilnější skupinou občanů a velká část z nich nebude mít kde pracovat. Česku tak hrozí, že výrazně vzroste počet lidí závislých na dávkách, kteří navíc nebudou aktivně přispívat na sociální a zdravotní pojištění.

„Na rozdíl od Finska se v České republice nepodařilo skloubit podmínky pro odchody do důchodu v připravované důchodové reformě s aktivní politikou zaměstnanosti a podporou pracovní schopnosti stárnoucí generace,“ řekla při prezentaci projektu Strategie Age managementu v ČR jedna z expertek, Milada Rabušicová z Ústavu pedagogických věd brněnské Masarykovy univerzity.

Stereotypy přetrvávají

Nárůst počtu lidí starších padesáti let, kteří nemají práci, je důsledkem několika faktorů. Hlavní roli v tom hrají předsudky, generační faktory a stereotypy chování managementu. Starší pracovníci jsou propouštěni jako první, protože zaměstnavatelé automaticky předpokládají, že jsou nepřizpůsobiví, pomalí, neschopní pružných řešení.

Podle expertů na personalistiku v tom výraznou roli hraje fakt, že se do čela firem dostala v devadesátých letech generace mladých manažerů, kteří nebyli zvyklí pracovat se staršími zaměstnanci.

Názor, že kdo je starší třiceti let, je k ničemu, ale v některých firmách přetrvává i proto, že personální oddělení jsou často obsazována jako startovací pozice čerstvými absolventy škol.

Problém má ale i ekonomické pozadí. Starší, zkušenější a vzdělanější pracovníci jsou dražší než mladí.

Rozhodující pro udržení na trhu práce či nalezení nového místa je pro lidi nad padesát kvalifikace a schopnost podávat špičkové výkony. Mají k tomu všechny předpoklady. Zvyšuje se počet vysokoškoláků, lidí počítačově a jazykově gramotných. Starší pracovníci nefluktuují, jsou loajální k firmě, záleží jim, aby společnost prosperovala. Především však mají nezaplatitelné zkušenosti a schopnost řešit problémy s minimálními náklady.

Výhodou jsou smíšené týmy

Podle poznatků personalistů z Japonska, USA a dalších ekonomicky rozvinutých zemí jsou pro firmu věkově i generačně smíšené kolektivy obrovskou konkurenční výhodou. Podle firemních poznatků totiž mladí lidé ze škol neumějí pracovat v kolektivu. Problémy ve firmách vyvolává spíš jejich obrovské sebevědomí a nesmyslné představy než údajný konzervatismus a pomalost starších spolupracovníků.

Problém spočívá také v tom, že kvůli stereotypům a předsudkům neumíme v Česku potenciál starších pracovníků využít. Firma, která chce jako konkurenční výhodu využít schopností starších pracovníků, musí mít program, jak je postupně přeřazovat na ty práce, které fyzicky nejsou devastující, ale kde uplatní svoje zkušenosti a invenci.

Anketa

Bojíte se s přibývajícím věkem ztráty zaměstnání?
Ano
51,7 %
Ne
48,3 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 26689 čtenářů.

Reklama

Výběr článků

Načítám