Článek
Téměř všichni pozorují podle STEM narůstající rozdíly mezi lidmi. Zároveň však dvoutřetinová většina lidí (69 procent) považuje za správné, aby schopní lidé měli více peněz. Na druhé straně narůstá podíl lidí, podle nichž by se rozdíly v příjmech měly zmenšit. Vláda by pomocí vyšších daní měla přerozdělovat příjmy těch, kteří jsou na tom dobře, ve prospěch těch, kteří na tom dobře nejsou.
Již v polovině 90. let česká veřejnost jednoznačně konstatovala, že rozdíly mezi lidmi v naší společnosti se zvětšují, a nyní je tento názor všeobecný. Na druhé straně však většina české veřejnosti považuje za správné, aby skutečně schopní lidé měli hodně peněz. Tento názor je v dlouhodobé časové řadě STEM (od roku 1990) poměrně stabilní, mění se však jeho intenzita, podíl odpovědí „určitě souhlasím“ se snižuje ve prospěch odpovědí „spíše souhlasím“.
Jedním z ukazatelů sociálních nerovností je rozdílnost příjmů. Více než tříčtvrtinová většina respondentů se shoduje v názoru, že rozdíly v příjmech lidí by se měly zmenšit. Od první poloviny 90. let tento názor v populaci postupně posiloval, od poloviny minulé dekády byl již poměrně stabilní. V aktuálním průzkumu došlo opět k mírnému posílení požadavku na zmenšení rozdílu v příjmech.
Bohatí mají platit vyšší daně
Představy veřejnosti o tom, jak zmenšení příjmových rozdílů zajistit, nejsou zcela jednoznačné. Obecně platí, že ve chvíli, kdy je navrhováno, aby redistribuce, dotace či jiný státní finanční příspěvek měly být hrazeny z peněz daňových poplatníků, ztrácejí tato opatření část svých příznivců.
Podle většiny českých občanů je však spravedlivé, aby lidé s vyššími daněmi platili vyšší sazbu daně než lidé s příjmy nižšími. Dvoutřetinová většina populace navrhuje, aby vláda pomocí vyšších daní přerozdělovala příjmy „bohatých“ ve prospěch těch, kteří na tom nejsou ekonomicky dobře. V porovnání s rokem 1997 tento názor v českém veřejném mínění posílil.
Názory na sociální a příjmové rozdíly v české společnosti jsou významně podmíněny vzděláním, majetkovým zajištěním a politickou orientací respondenta. Lidé se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním, lidé dobře finančně zajištění, stoupenci pravice a příznivci ODS a TOP 09 častěji považují rozdíly ve společnosti za jev, který je její běžnou součástí, a nepodporují „umělá“ opatření na nivelizaci těchto rozdílů.