Podle studie průměrná sazba daně z příjmů právnických osob celosvětově poklesla za uvedenou dekádu z 29,03 na 22,96 procenta. Naproti tomu sazba DPH ve světě i Evropě spíše stagnuje.

Pokud jde o sazbu daně z příjmu právnických osob, tak stejně jako v Česku dosahuje 19procentní hodnoty v Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Nejvyšší sazbu ve východní Evropě, 24procentní, má Bělorusko. Naopak nejnižší má Rumunsko se 16 procenty. V rámci Evropy má výrazně vyšší daň z příjmů právnických osob Malta (35 procent), Belgie (33,99 procenta) či Francie (33,33 procenta).

Celosvětově je daň z příjmů právnických osob nejvyšší ve Spojených arabských emirátech (55 procent) a v Japonsku (40,69 procenta). Vedle toho existují státy s nulovou sazbou této daně, k nimž patří například Bahamy, Bahrajn či Kajmanské ostrovy.

S DPH se bude dál hýbat

„Závislost vlád na příjmech z DPH se zvyšuje. Ve srovnání s daní z příjmů je totiž DPH stabilnější, její příjmové základny jsou méně pohyblivé a její výběr v reálném čase zajišťuje pravidelný zdroj financí,“ uvedla Marika Konečná z KPMG Česká republika. Podle ní lze tak předpokládat, že současné zvýšení snížené sazby DPH v Česku z 10 na 14 procent nemusí být letos v případě ekonomických potíží poslední.

Ve srovnání s ostatními státy východoevropského regionu je česká základní sazba DPH spíše nižší či průměrná. Stejnou její výši, tedy 20 procent, má i Slovensko, Bulharsko a Bělorusko. Nejnižší, 18procentní sazba je v Rusku. Naopak ve zbytku východní Evropy je základní sazba DPH vyšší – v Polsku 23 procent, v Rumunsku 24 procent a v Maďarsku 25 procent.

V roce 2013 však českou DPH čekají další změny. Od 1. ledna by se obě sazby DPH měly sjednotit na 17,5 procenta. Diskutuje se však rovněž o tom, že ke sjednocení může dojít i dříve, a to i na sazbu vyšší – 19procentní.

V současnosti je u nás základní sazba DPH 20 procent, 14 procent pak dosahuje sazba snížená, která platí například pro potraviny, knihy, noviny a časopisy, služby veřejné dopravy či výstavbu sociálního bydlení.