Češi se základním vzděláním mají jednu jistotu - pracák

„Rok po ukončení vzdělání nemá práci okolo 39,3 procenta absolventů základních škol. U vysokoškoláků je to po roce pouhých 3,6 procenta absolventů, u středoškoláků s maturitou 14,5 procenta a u absolventů středních škol bez maturity 20,2 procenta,“ říká Ondřej Nývlt z Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Český pracovní trh ale začíná trápit obecně obtížná zaměstnatelnost mladých lidí i s vyšším vzděláním, a to bezprostředně po absolutoriu některé školy.

Celková nezaměstnanost absolventů všech typů škol v posledních letech stoupala. Míra nezaměstnanosti lidí ve věku 15 až 34 let čtvrt roku po skončení školy v roce 2008 činila 32,1 procenta, v roce 2009 to bylo již 49,6 procenta. V roce 2010 pak dosahovala 43,9 procenta.

Zaměstnavatelé je totiž nechtějí brát nejen proto, že jim chybí praxe, ale i z toho důvodu, že například vysokoškolákům nemohou dát nízký nástupní plat. Není přitom jisté, jak se mladý vysokoškolák projeví, zda bude, či nebude pro podnik přínosem. Mladí lidé totiž mají podle praktických poznatků z firem často přehnané představy nejen o platu, který by si zasloužili, ale hlavně o svých schopnostech.

„Když nemají (absolventi) zažité pracovní návyky, bude pro ně komplikované najít si v budoucí době práci, a to i když budou mít vysokoškolské vzdělání,“ řekl Nývlt. Přinejmenším se to podle něj může odrazit v tom, že budou nastupovat na pracovní pozice, které nebudou odpovídat jejich kvalifikaci, potvrdil Nývlt výsledky analýzy Význam vzdělání pro trh práce.

Tento problém se ale podle něj netýká jen České republiky – je to problém celoevropský a celosvětový. Nezaměstnanost mladých lidí podle Evropské komise patří mezi největší unijní problémy. V součtu se v evropském měřítku jedná o milióny lidí.

Podle společného projektu Českého statistického úřadu a think tanku Idea patří mezi cesty k zajištění rychlého zaměstnání mladých lidí po absolvování školy co možná nejvyšší možné vzdělání, univerzalita vzdělání, umožňující vykonávat nejen jednu, ale řadu profesí. Pomoci může ale hlavně propojení škol a firem. To umožní školám přizpůsobovat výuku potřebám praxe. Firmám zase toto spojení umožní prověřit si již za dobu studií své potenciální zaměstnance a přizpůsobit jejich přípravu firemním potřebám.

Ze studentů denního studia ve věku 15 až 29 let v Česku v roce 2010 pracovalo pět procent. Ve věkové kategorii 20 až 24 let při studiu pracovalo osm procent, vyplývá ze zprávy o významu vzdělání na trhu práce centra Idea. Praxe je přitom pro absolventy při hledání práce po skončení studia velkou výhodou.

Ekonomická krize má podle ekonoma Petra Zahradníka dokonce pozitivní přínos v tom, že firmy, aby přežily, hledají nová netradiční řešení. Tedy potřebují i nové lidi s neotřelými nápady. Proto začnou hledat lidi, kteří by oživili prosperitu firmy na školách, a začínají se studenty.