První vážné varování v souvislosti s 13 let trvající měnovou unií přišlo před nedávnem, když německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastínili možnost odchodu Řecka z eurozóny.

„Začali jsme uvažovat, jak by (rozpad) mohl vypadat,“ citoval list Andrewa Morgana, šéfa společnosti Diageo Europa, která je lídrem v oblasti alkoholických nápojů. Pokud by země opouštěly eurozónu, pak by to podle něj vedlo k masivní devalvaci, která by dovážené značky učinila velmi nákladnými.

Peníze do bezpečných investic

Obavy šéfů firem se objevují ve chvíli, kdy eurozóna zvažuje radikálnější možnosti, jak se s dluhovou krizí vypořádat, včetně možnosti nasměrování půjček z Evropské centrální banky (ECB) na pomoc zemím v potížích přes Mezinárodní měnový fond (MMF).

Výrobci automobilů, energetické společnosti, firmy zaměřující se na spotřební zboží i další nadnárodní podniky se snaží minimalizovat rizika tím, že peněžní rezervy ukládají do bezpečných investic. Navíc také kontrolují výdaje, které nejsou zcela nezbytné. Siemens například vytvořil i vlastní banku, aby mohl u ECB deponovat své fondy.

Problém, ale řešitelný

Některé firmy přiznaly, že rozpad eurozóny by pro ně byl samozřejmě nepříjemný, avšak dal by se z jejich pohledu zvládnout.

„Učinili jsme první hrubou analýzu v souvislosti s koncem eura a závěr je takový, že celkový dopad by nebyl tak negativní pro naši společnost, protože jsme zaměřeni hlavně na vývoz a patříme do celosvětové skupiny,“ nechal se slyšet Jürgen Dieter Hoffmann, finanční ředitel portugalské pobočky německé automobilky Volkswagen.

Vedení některých francouzských, italských a španělských firem říkají, že se nechystají přímo na rozpad eurozóny, ale obecně na těžké finanční a ekonomické otřesy. Vyjadřují obavy, že kdyby otevřeně mluvili o nejhorším scénáři, mohlo by to dál prohloubit nestabilitu v měnové unii.