Článek
"Nastal čas pro plánování a stavbu elektrárny na thorium a těšíme se na první pracovní model, který by měl být připojen k síti," řekl listu mluvčí projektu Phil Joyce.
Prototyp reaktoru vznikne podle Joyce v Praze a plány na něj by měly být hotovy do konce příštího roku. V první fázi se bude ověřovat technologie a mapovat mezinárodní prostředí. Podle něj je čas na plánování a stavbu elektráren.
Jan Uhlíř z Ústavu jaderného výzkumu v Řeži ale popřel, že by něco takového bylo možné. "Ta informace je zjevně nepřesná, ve světě běží výzkum, v omezené míře i v České republice, ale je to jen dílčí výzkum technologie," řekl Novinkám.
„Na využití thoria se pracuje, žádná elektrárna ale není a v nejbližších letech nebude,“ doplnil vedoucí vědeckého sekretariátu ústavu Zdeněk Kříž.
Méně jaderného odpadu
Reaktory na thorium by měly produkovat méně jaderného odpadu než ty na uran, a přitom by nebylo takřka možné z nich vyrábět jaderné zbraně. Paliva by také bylo potřeba méně.
Thorium se v přírodě vyskytuje mnohem častěji než uran. Štěpit ho nelze, ale lze ho snadno přeměnit na uran 233, což je nejlepší štěpný materiál. Už v roce 1946 bylo uvedeno, že se izotop uranu 233 vzniklý z thoria může stát jaderným palivem.
"Představa využití je správná, je to bezesporu záležitost budoucnosti," řekl Uhlíř.
Doplnil, že výhodou využití thoria je to, že by nevznikaly žádné vyšší transuranové prvky, které mají dlouhý poločas rozpadu a musí se kvůli nim stavět podzemní úložiště. Než radioaktivita prvků jako plutonium nebo americium vyprchá, trvá statisíce i milióny let.
Jaderný odpad vzniklý zpracováním thoria má poločas rozpadu 30 let. Teprve po deseti poločasech rozpadu je radioaktivita zanedbatelná.
Ve výzkumu thoria jsou mnohem dál země jako Čína nebo Indie, podle Uhlíře chtějí Číňané mít experimentální reaktor v roce 2015, energii pak plánují vyrábět v roce 2030. Indie má největší zásoby thoria na světě.