"Z osobní dopravy jsme utržili 5,1 miliardy korun a podnikatelský záměr tak nebyl splněn. Chtěl bych ale připomenout, že v roce 2002 byl meziroční propad cestujících třináct miliónů," uvedl včera na setkání s novináři generální ředitel ČD Petr Kousal. Až do loňského listopadu se přitom zdálo, že drahám cestujících meziročně přibude. Na otázku Práva, čím si vysvětluje propad zájmu o železnici v závěru roku, Kousal odpověděl: "Vliv na to zřejmě měla zvýšená nezaměstnanost v ČR, a paradoxně i rozvoj příměstské integrované dopravy. Pasažérů nám totiž nejvíce ubylo právě na nejkratších tratích do deseti kilometrů."

Kousal se šéfem ČD stal loni v březnu, kdy ve funkci generálního ředitele vystřídal Dalibora Zeleného. Přes zmíněný propad cestujících hodnotí loňské výsledky Českých drah jako velmi úspěšné. "Podařilo se nám splnit a zřejmě i mírně překročit podnikatelský záměr v tržbách nákladní dopravy, který zněl na 18,2 miliardy korun. Přepraveno bylo 85 miliónů tun zboží, což je meziroční nárůst o čtyři procenta. České dráhy jsou tak za Francií, Německem a Polskem v objemu přepraveného zboží čtvrtou největší evropskou železnicí," informoval Kousal.

Za cestu rychlovlakem poplatek za luxus?

Dozorčí rada ČD schválila 31. ledna podnikatelský záměr na letošní rok, který počítá s celkovou účetní ztrátou ve výši jedné miliardy korun. Přepraveno by mělo být 175 miliónů cestujících. V nákladní dopravě je cílem udržet tržby na letošní úrovni. Nebude to snadné, protože po vstupu České republiky do Evropské unie se značně přitvrdí konkurence ve vnitrostátní přepravě.

Kolik ve vlacích cestovalo lidí
rok počet pasažérů
1999 175 000 000
2000 183 000 000
2001 188 000 000
2002 175 000 000
2003 173 000 000
Pramen: České dráhy

Jízdné se na ČD letos zvyšovat nebude. Dráhy chtějí více pasažérů přilákat nabídkou nejrůznějších slev, i zlepšováním kultury cestování. V červenci by se také měli první cestující svézt v rychlovlacích, které pro ČD vyrábí v Itálii společnost Alstom Ferroviaria. Celkem mají České dráhy dostat za 4,5 miliardy korun sedm těchto tzv. pendolín, které jsou schopny dosáhnout rychlosti až 230 kilometrů v hodině. V Česku však budou jezdit rychlostí maximálně 160 km/h a zpočátku pouze mezi Prahou a Brnem. Později je ČD chtějí nasadit i na trasy z Prahy do Vídně a Drážďan. Na otázku, kolik bude svezení v rychlovlacích stát, Kousal odpověděl: "Ještě jsme se nerozhodli, jestli pro ně stanovit stejné jízdné jako ve vlacích EuroCity, nebo k tomu ještě přidat nějaký příplatek za luxus."

Od Fiatu Ferroviaria dosud dráhy převzaly jen jeden rychlovlak. Druhý právě prochází testovacími zkouškami a ČD by ho měly obdržet za čtrnáct dní. Všech sedm souprav budou mít zřejmě k dispozici až v červenci, kdy je chtějí nasadit do pravidelného provozu.

Odbory hrozí stávkou

Kousal je přesvědčen, že rychlovlaky zvýší image Českých drah. Teď však podle něj pověst ČD naopak poškozují stávkové hrozby odborů. "Naši zákazníci hodnotí situaci na drahách jako nestabilní. V důsledku toho jsme už přišli o kontrakty ve výši 70 miliónů korun," prohlásil generální ředitel. Odborové sdružení železničářů (OSŽ) dalo Kousalovi ultimatum, že pokud dráhy nezískají potřebné stamilióny na podpůrný sociální program, bude se stávkovat. OSŽ také kritizuje, že management v depech i železničních stanicích zahájil hned po Novém roce bez projednání s odbory kroky ke snižování počtu zaměstnanců. V regionech začaly základní odborové organizace zakládat stávkové výbory. Vře to také ve Federaci strojvůdců, která již vyhlásila stávkovou pohotovost. Té jde ovšem o jinou záležitost - převedení strojvedoucích do vyšší platové třídy. MEZ Šimonovský má sehnat stamilióny

Znovu bude vedení ČD s odborovými centrálami jednat 25. února. Kousal doufá, že se stávku podaří ještě odvrátit. Požádal ministra dopravy Milana Šimonovského, aby dráhy od státu dostaly na doprovodný sociální program 530 miliónů korun. Takovou sumu potřebují, aby bylo možné plně odškodnit všech šest tisíc lidí, kteří mají letos z ČD odejít. K dispozici je ale na to nyní pouze 123 miliónů Kč. V železničních stanicích chce vedení ČD začít s velkým propouštěním v dubnu a v létě i v depech. Odcházející železničáři mají podle doprovodného programu nárok na až sto tisíc korun.

"Věřím, že potřebné peníze od státu nakonec dostaneme. Je to platba za sociální smír a nezbytnou racionalizaci drah. V Německu i Polsku na to stát vydal podstatně více. Podle mého názoru bychom ale neměli čekat na 530 miliónů a nic nedělat. Čerpat je zatím možné částku, kterou na doprovodný program máme," uvedl Kousal. Jestliže se ovšem potřebné stamilióny ve státním rozpočtu dodatečně nenajdou, budou muset ČD své záměry na zeštíhlení zredukovat.