„Řecký premiér Papandreu zbořil pracně budovaný domeček, který Mezinárodní měnový fond (MMF), Evropská unie, věřitelé a řecká vláda budovali několik měsíců,“ připomněl analytik Jan Čermák z ČSOB. Rozčarováni z pondělního rozhodnutí řeckého premiéra Jorga Papandrea jsou především Němci. V návaznosti na toto rozhodnutí se propadly akcie řeckých bank až o 13 procent.

Panevropský index FTSEurofirst 300 krátce po zahájení odepisoval zhruba 2,6 procenta a pohyboval se těsně pod hranicí 970 bodů. Nejvíce oslabovaly akcie bank, například francouzská Crédit Agricole odepisovala 8,1 procenta a německá Deutsche Bank 7,2 procenta. Hlavní německý index DAX asi půl hodiny po zahájení ztrácel 3,6 procenta, francouzský CAC 40 odepisoval asi 3,5 procenta a burza v Miláně podle indexu FTSE MIB oslabila o 4,1 procenta.

Také všechny tituly obchodované na pražské burze jsou v červených číslech, ztrácí necelá tři procenta.

Nejistota minimálně do ledna

Prudce dolů se po zahájení vydaly také akcie těžebních firem. Například společnost Xstrata oslabovala o 4,7 procenta, akcie nadnárodního koncernu BHP Billiton odepisovaly 3,1 procenta.

„Minimálně do hlasování, které by mělo v Řecku proběhnout až v lednu příštího roku, budou čelit globální finanční trhy vysoké míře nejistoty, neboť 60 % Řeků s posledními kroky vlády nesouhlasí,“ doplnil Čermák s tím, že nejistotu však bude muset někdo zaplatit.

Zpráva vyvolala reakce v i Řecku, opozice požaduje vypsání předčaných voleb.

Itálie v ohrožení

Reálné nebezpečí hrozí podle Čermáka především Itálii, jejíž dluhopisy se jako první stanou terčem sázek spekulantů. „Italský vládní dluh se totiž jeví v dnešní situaci jako nejzranitelnější,“ je přesvědčen Čermák.

Mimo jiné z toho důvodu, že její dluh ve výši 120 procent HDP je vůbec největší mezi zeměmi eurozóny. Navíc Itálie jako jediná nefinancuje, s výjimkou Španělska, svůj rozpočet mimo trh, tedy není napojena na úvěry MMF jako například Řecko, Irsko či Portugalsko.

Dopady i ve střední Evropě 

V souvislosti s pondělním rozhodnutím Řecka se dají očekávat dopady i v regionu střední Evropy.

„Měnám včetně koruny se zřejmě minimálně do ledna nebude dařit, přičemž v Maďarsku a Polsku zřejmě opět porostou tržní úrokové sazby,“ domnívá se Čermák.