Hlavní obsah

Evropě vyráží na pomoc už i Rusko, hodlá investovat miliardy

– Moskva

Zdá se, jakoby se přepisovala historie. Rusko, které bylo většinou na chvostu ekonomicky vyspělých národů Evropy a Západ pro něj byl spíše finančním donátorem, se nyní staví do pozice zachránce měnové unie států starého kontinentu. "Východní medvěd" chce zde investovat až deset miliard dolarů (asi 180 miliard Kč).

Foto: Profimedia.cz

Ruský prezident Dmitrij Medvěděv (vlevo) s premiérem Vladimirem Putinem

Článek

Rusko nyní chce jednat o pomoci eurozóně, která se zejména kvůli neuváženému chování Řecka ocitla ve finančních problémech. Informoval o tom poradce ruského prezidenta Arkadij Dvorkovič.

Pokud Moskva pomoc poskytne, bude to ale prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu (MMF) a na základě bilaterálních smluv. Ty by Rusko uzavřelo s každou zemí zvlášť.

Eurozóna se potýká s vleklou dluhovou krizí, kterou chce řešit přes svůj záchranný fond EFSF. Minulý týden se členské země dohodly na posílení efektivity fondu pomocí pákového efektu, přesná konstrukce ale ještě musí být upřesněna. Státy odhlasovaly rekapitalizaci bank.

Záchranný fond podpoří Čína

Klíčovou roli při financování záchranného fondu eurozóny by mohla hrát navíc Čína. Šéf záchranného fondu eurozóny EFSF Klaus Regling počítá, že Čína bude pokračovat v nákupu obligací vydávaných fondem.

Regling dorazil do Číny den poté, co se evropští představitelé dohodli na plánu boje s dluhovou krizí. Podle něj je zatím příliš brzy na jednání s Čínou jako potenciálním investorem rozšířeného fondu EFSF. Fond nyní bude několik měsíců jednat s vládami a dalšími stranami o tom, jak by měl být strukturován, aby obligace, které bude prodávat, přilákaly zájem investorů. Také Peking chce před svým rozhodnutím o pomoci více detailních informací o nových investičních možnostech fondu.

Účast na pomoci Evropě by mohla pomoci Pekingu splnit jeho cíl, získat vedoucí úlohu v řízení globálních financí. Možná role Číny v Evropě a náznaky, že Peking by výměnou za pomoc mohl chtít politické ústupky, však vyvolaly mezi některými Evropany znepokojení.

Evropa je pro Čínu největší vývozní trh

Lídři 17 zemí eurozóny se minulý týden dohodli na posílení EFSF, který má v současnosti úvěrovou kapacitu 440 miliard eur (zhruba 11 biliónů Kč). Jedním z nástrojů k tomu má být nabídka investorům na pojištění dluhopisů problémových zemí, jako Itálie a Španělsko, druhým pak vznik speciálního fondu, do něhož by mohly investovat právě i země jako Čína.

Regling odmítl uvést, kolik by Peking mohl fondu poskytnout, dodal však, že Čína potřebuje bezpečné zahraniční investice a obligace fondu podporovaného vládami eurozóny mají nejvyšší úvěrové hodnocení.

Představitelé Číny již dříve vyjádřili solidárnost a slíbili podpořit Evropu, která je jejich největším vývozním trhem. Zatím však pouze uvedli, že budou pokračovat ve svých obchodech v regionu, kupují evropské zboží a část přebytku z obchodu Čína investovala do nejbezpečnějších evropských vládních obligací.

Podle Reglinga čínští a další asijští investoři koupili zhruba 40 procent obligací vydaných EFSF od jeho vzniku v květnu 2010. Odmítl však poskytnout bližší detaily, včetně toho, jak velký podíl na tom má Peking. EFSF zatím ze dvou prodejů obligací získal osm miliard eur, napsaly agentury AP a Reuters.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám