Babej-Kmec nyní hodlá zpochybnit veškeré majetkové převody, které v posledních třech letech představenstvo bez jeho souhlasu učinilo. Majetek Setuzy v řádu miliard korun byl přitom za tu dobu prakticky rozprodán a Setuza stejně jako její nástupnické firmy STZ a Oleofin jsou od loňského roku v konkurzu.

„Rozhodnutí vrchního soudu dalo jasně za pravdu společnosti CCC (Calpit consultants corp., jejímž je Babej-Kmec ředitelem, pozn. red.), která se již tři roky domáhá svých akcionářských práv,“ uvedl Babej-Kmec.

Podíl Babeje-Kmece ve Via Chemu, který je vlastněný prostřednictvím anonymních akcií na majitele, měl podle původní dohody z roku 2007 mezi akcionáři vykoupit jeho tehdejší obchodní partner, právník Petr Sisák.

Peníze za své akcie však Babej-Kmec podle svých slov nikdy nedostal, ačkoli podle poslední dohody ze 3. listopadu 2008 měl být vyplacen v šesti splátkách.

„Během tohoto období neprávoplatně zvolené představenstvo učinilo spoustu majetkových převodů, počínaje prodejem rafinerie v Olomouci v roce 2009 americké společnosti Archer Daniels Midland a konče letošním prodejem zbytku konglomerátu bývalé Setuzy, a. s., švýcarské společnosti Glencore International AG,“ dodal akcionář.

Všechny prodeje byly podle Babeje-Kmece učiněny bez souhlasu valných hromad a jejich účelem bylo zvýhodnit jednoho akcionáře, údajně Sisáka, na úkor jeho i věřitelů Via Chem Group.

Soud přitom zneplatnil i navýšení základního jmění společnosti ze dvou na 252 miliónů korun, ke kterému došlo 19. listopadu 2008. Babej-Kmec tvrdí, že tento krok učinil Sisák na základě fiktivní pohledávky.

Představenstvo: Další soudy vyhrajeme

Vyjádření Sisáka se Právu nepodařilo získat, médiím se vyhýbá a v advokátní kanceláři Ivo Haly, kde oficiálně pracuje, kontakt neposkytují.

Právní zástupce VCHG Hala Právu pouze zaslal kolektivní vyjádření představenstva společnosti: „Rozhodnutí vrchního soudu nemá vliv na platnost jakýchkoliv úkonů společnosti VCHG v minulosti a neovlivňuje společnost VCHG ani do budoucna,“ uvádí se v textu.

„Podle názoru právních zástupců VCHG Společnost Calpit nikdy nebyla platně akcionářem společnosti VCHG. Veškerá tato tvrzení budou v nejbližší době potvrzena příslušnými českými i zahraničními soudy,“ napsal Hala.

Jiný názor na verdikt soudu mají věřitelé firem, které v insolvenčních řízeních uplatňují své pohledávky za firmami zbylými po Setuze. Ti mají naopak důvod k radosti, protože do majetkové podstaty bankrotujících firem by se mohly vrátit cenné majetky, které by posloužily k uspokojení jejich pohledávek.

„Podle stavu k 19. listopadu 2008 by měl být veškerý majetek zapsán zpět do majetkové podstaty Setuzy a insolvenční řízení by měla začít znovu od počátku,“ nabízí nejjednodušší řešení jednatel společnosti Zemka Praha Petr Brambora.

Tato firma u nástupnické firmy Setuzy, společnosti STZ, uplatňuje pohledávku 19 miliónů korun za dodávky řepky z roku 2008. Sám Brambora však ví, že situace není tak jednoduchá. „Někteří noví majitelé mohli už majetek nakoupený od Setuzy nabýt vydržením a nelze jim ho jen tak sebrat. Bude to velice složitá věc,“ podotkl.

Například švýcarská společnost Glencore teprve letos nakoupila z majetku bývalé Setuzy rafinerii oleje, lisovnu a plnírnu za víc než miliardu korun. „Bude zajímavé, jak Švýcaři ustojí svou dobrou víru, v níž měli majetek nakupovat. Námi, ale i dalšími firmami byli vyrozuměni, že nekupují zrovna čistě,“ namítá Brambora.

Majetek se často stěhoval

Setuzu majitelé ze skupiny Via Chem Group v roce 2008 rozdělili do tří firem. Společnost STZ převzala výrobní zařízení, veškeré zaměstnance a výrobu, na STZ Development převedli vlastníci budovy a pozemky Setuzy a obchodní společnost Oleofin dostala na starost nákup surovin a prodej výrobků.

Původní Setuza jako firma nezanikla, 10. prosince loňského roku však skončila předlužená v insolvenčním řízení stejně jako o sedm dní později STZ a o několik měsíců dříve též Oleofin.

Většina dodavatelů řepky, slunečnic a dalších komodit skončila se svými pohledávkami u Oleofinu, k insolvenčnímu návrhu na obchodní firmu prakticky bez majetku se přihlásili věřitelé s pohledávkami ve výši 1,7 miliardy korun.

Rozdělením Setuzy však převody majetku neskončily. Ochranné známky a obchodní činnost převzala od Oleofinu v roce 2010 společnost Lukana Oil, výrobu od STZ zase Lisovna Ústí nad Labem. Právě od Lukany a Lisovny nakupovala letos majetek společnost Glecore.