Nejčastěji se týkají Řecka, jehož dluh už narostl do takových rozměrů, že lídři EU nenašli jiné řešení, než mu polovinu závazků prostě odpustit. Terčem satiry jsou i další problémové země, ale také Německo, které často vystupuje v roli spasitele.

"Za 400 eur si můžete osvojit Řeka. Bude u vás bydlet, vyspávat za vás, popíjet kafe, chodit na obědy a dávat si šlofíka, takže můžete v klidu chodit do práce," říká anekdota, která kritizuje řecké nešvary a už nějakou dobu ji lze zaslechnout v Česku i na Slovensku.

Řek, Ir a Portugalec jdou do baru a objednají si pití. Kdo platí? Němec!

"Proč Řecko nezískalo poslední část půjčky od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu?" ptá se zase jedna z legračních otázek, která si dobírá katastrofálně předlužené Řeky. "Protože v Řecku nemá nikdo tak dlouhou pracovní dobu, aby stihl vyplnit potřebnou žádost."

"Řek, Ir a Portugalec jdou do baru a objednají si pití. Kdo platí? Němec!" je další kousek, který poukazuje na fakt, že hlavním pilířem boje proti krizi je německá peněženka.

Jaký je rozdíl mezi Islandem (Iceland) a Irskem (Ireland)? Jedno písmeno a šest měsíců

Vtipy jsou často velmi osobní. Zkušenost s tím má i řecký zpravodaj agentury Reuters, který si zašel v Amsterodamu do kadeřnictví. "Takže jste ochoten přijmout padesátiprocentní sestřih?" jízlivě poznamenal kadeřník s odkazem na dohodu eurozóny s bankami na odpisech řeckých dluhů o 50 procent. Jde rovněž o slovní hříčku, neboť sestřih se anglicky řekne haircut a stejné slovo používá i finanční hantýrka pro umazání dluhu. [celá zpráva]

Výhled ekonomiky EU má profil vany, vše skončí v odpadu

Někdy, ale ne moc často, se žerty netýkají Řeků. "Jaký je rozdíl mezi Islandem (Iceland) a Irskem (Ireland)?" ptá se jeden šprým v angličtině, který se vysmívá finančnímu kolapsu Islandu v roce 2008 a následným dluhovým potížím Irů. "Jedno písmeno a šest měsíců," zní odpověď.

Německo nikomu nebrání opustit eurozónu, ale nedovolí s sebou vzít žádné eurobankovky a euromince

"Kolik evropských ministrů financí je potřeba k výměně žárovky?" zní dotaz odkazující na neustálé schůzování šéfů státních kas kvůli hašení finančních požárů. "Žádný, protože s žárovkami nejsou žádné problémy."

"Jaký ekonomický model nejlépe vystihuje výhled evropské ekonomiky? Dvojitá recese, jedno odražení ode dna, nebo něco jiného?" Správnou odpovědí je, že vývojová křivka bude mít profil vany. "Prudký sešup, pak období stagnace a nakonec všechno půjde do odpadového odtoku."

Vděčným cílem vtipálků jsou také Němci, jejich dominantní role během jednání o finanční záchraně a německá kritika zemí, které se topí v obrovských dluzích.

"Německo nikomu nebrání opustit eurozónu, ale nedovolí s sebou vzít žádné eurobankovky a euromince," zněl před několika týdny komentář jistých portugalských novin v humorné sekci Veřejný nepřítel.

Vodou na mlýn jsou i přední osobnosti politického života. K pochopení následující anekdoty stačí jen letmá znalost faktů, že německá kancléřka Angela Merkelová stojí v čele ekonomicky nejsilnějšího státu Evropy, manželka francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho Carla Bruniová právě porodila, italský premiér Silvio Berlusconi chodí rád na večírky a že zbídačená země řeckého ministerského předsedy Jorgose Papandreua je terčem skoro každého vtipu.

Berlusconi vyráží do klubu, Papandreu nemá na taxík

"Pracovní schůze Evropské rady: 19:15 pracovní večeře, 20:00 bilaterální jednání zemí eurozóny, 22:00 tisková konference... 22:05 Silvio Berlusconi vyráží do nočního klubu a všem zaplatí pití. Angela Merkelová odmítá, protože prostě chce, Sarko, protože musí, a Papandreu kvůli tomu, že nemá na zpáteční taxík."

Další vtip, který vznikl aktualizací staré maďarské anekdoty, už vyžaduje větší znalosti z historie. Srovnává EU s komunistickou Radou vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). U RVHP bere v úvahu jen konečný počet sedmi evropských členů, nepočítá s Vietnamem, Mongolskem, Kubou a nespolupracující a vystoupivší Albánií.

"Jaký je znak RVHP? Sedm krav kost a kůže, které se na pastvině navzájem dojí. Znakem EU je dneska 27 takových krav."

Někdy je ale humor jen smějící se maskou satiry, jak ukazuje kreslený vtip v listu Frankfurter Rundschau, ve kterém v noci chlapeček přijde do obývacího pokoje a říká, že nemůže spát. "Ale copak, medvídku, zdálo se ti o tom, kdo tohle všechno jednou zaplatí?" ptá se synka chápavě otec sledující televizi.