Z průzkumu dále vyplynulo, že polovina všech rodičů se domnívá, že by děti na všech úrovních vzdělání měly mít základní přehled o rodinných financích, aby věděly, jaké jsou finanční možnosti rodiny. Zároveň však přiznávají, že je neinformují. Celkem 90 procent rodičů pak nepovažuje finanční odměnu dětem za dobré známky a pomoc v domácnosti za vhodnou motivaci, ovšem třetina z nich je takto odměňuje.

„Žáci 1. stupně nejčastěji dostávají odměnu mezi 50 a 100 korunami, žáci 2. stupně 100 až 200 korun, středoškoláci 50 až 100 korun. Vysokoškoláci pak od rodičů dostávají 500 korun a více. Zde však nejde o odměnu za složení jedné zkoušky, ale například za úspěšné ukončení semestru,“ připomněl Ondřej Škorpil, ředitel Kanceláře představenstva ČSOB.

Kapesné je vnímáno pozitivně

Pokud jde o kapesné, téměř polovina dětí na prvním stupni nedostává žádné, 21 procent měsíčně do 100 korun. Děti na druhém stupni nejčastěji dostávají měsíční kapesné mezi 200 až 300 korunami. Téměř polovina středoškoláků dostává mezi 300 až 700 korunami. „Vysokoškolákům už rodiče v 18 procentech  kapesné nedávají, protože si jejich potomek vydělává na brigádách díky částečnému úvazku,“ doplňuje Škorpil.

Kapesné je rodiči vnímáno jako pozitivní věc, která pomáhá dítěti naučit se zacházet rozumně s penězi. Tři čtvrtiny rodičů se však podle průzkumu domnívají, že se vstupem na střední školu nebo do učení by děti měly začít chodit na brigády. Považují to za důležité pro jejich zdravý přístup k penězům.