Naopak nejlépe placenými cizinci v České republice byli v prvním pololetí letošního roku Rakušané a Britové. Ve mzdové, tedy podnikatelské sféře pobírali hrubou střední mzdu 97 553 korun, respektive 80 326 Kč. Je ale nutno říci, že takto placených zaměstnanců pracuje v zemi pouze několik.

V zemi v současné době pracuje na 300 tisíc cizinců, 90 tisíc na živnostenské oprávnění, zbytek jako běžní řadoví zaměstnanci. Celkově v České republice žije přes 400 tisíc zahraničních občanů, což jsou čtyři procenta populace.

V Praze cizinci představují již 12 procent obyvatel, což je v přepočtu 145 tisíc. Nejvíce v Česku žije Ukrajinců (128 tisíc), Slováků (71 tisíc), Vietnamců (60 tisíc), Rusů (31 tisíc) a Poláků (18 tisíc).

Češi mají nejraději Slováky

Podle průzkumu Agentury CVVM největší míru sympatií projevují Češi vůči Slovákům, Polákům a Řekům, ale také k Němcům (57 %). Naopak nejméně sympatií projevujeme vůči Ukrajincům a Albáncům.

Zaměstnávání cizinců je někdy zdrojem určitého napětí, když se poukazuje na fakt, že v zemi je bez práce téměř půl miliónu Čechů a Moravanů. Firmy ale opětovně poukazují na fakt, že cizinci pracují na místech, která se nepodařilo obsadit domácími zaměstnanci.

Kolik berou zahraniční zaměstnanci (v korunách měsíčně za první pololetí 2011)
zeměmedián hrubé měsíční mzdy
Slovensko21 768
Ukrajina14 371
Polsko18 155
Rumunsko19 912
Bulharsko15 869
pozn: Pokud sestavíme úroveň mezd a platů všech zaměstnanců od největší po nejmenší, tak zaměstnanec nacházející se se svou mzdou přesně uprostřed pobírá medián mezd. Medián je tedy nižší, než je statistická průměrná mzda, která v Česku překračuje 23 tisíc korun.

S evidencí celkových příjmů cizinců na našem území jsou rovněž určité problémy, protože do příjmů jsou obtížně započitatelní živnostníci. Experti upozorňují, že řada příjmů cizinců z jejich podnikání není podchycena, některé výdělky se pohybují v tzv. šedé ekonomice, ze zisků se neodvádějí daně, nelze přesně podchytit výnosy z nelegálně prodaných padělků zboží atd. Pracovníci z východních zemí musí údajně odevzdávat část svých výdělků různým mafiím.

Multikulturalismus i problémy v praxi

Ročně uzavře sňatek asi 4500 smíšených párů, kdy si Češka bere cizince či cizinec Češku. Ročně se ale současně rozvede kolem dvou tisíc párů. Z toho plyne legitimní otázka, zda důvodem je rozdílnost povah nebo spíše zda není sňatek využíván jako prostředek legalizace pobytu.

V Česku se rok od roku rodí cizincům i více dětí. V roce 2009 jich bylo již přes tři tisíce. Na tři stovky cizinců v Česku během kalendářního roku zemřou.

Ve srovnání s některými evropskými zeměmi je to velmi nízký počet. V Lucembursku například cizinci představují 42 procent obyvatel (jedná se ale zejména o občany okolních států).

V Lotyšsku a Estonsku představují Rusové 20 procent populace. Naopak ještě menší počet cizinců než Česko mají Maďaři. Tam cizinci představují pouze dvě procenta z celkové populace. Obdobně je na tom SlovenskoPolsko, v Bulharsku a Rumunsku představují cizinci procento populace. To potvrzuje jednoznačně ekonomické důvody přistěhování cizinců, kteří hledají možnost dosažení lepšího pracovního uplatnění, sociálních jistot i kvality života než ve svých rodných zemích.