Článek
Naopak nejlépe placenými cizinci v České republice byli v prvním pololetí letošního roku Rakušané a Britové. Ve mzdové, tedy podnikatelské sféře pobírali hrubou střední mzdu 97 553 korun, respektive 80 326 Kč. Je ale nutno říci, že takto placených zaměstnanců pracuje v zemi pouze několik.
V zemi v současné době pracuje na 300 tisíc cizinců, 90 tisíc na živnostenské oprávnění, zbytek jako běžní řadoví zaměstnanci. Celkově v České republice žije přes 400 tisíc zahraničních občanů, což jsou čtyři procenta populace.
V Praze cizinci představují již 12 procent obyvatel, což je v přepočtu 145 tisíc. Nejvíce v Česku žije Ukrajinců (128 tisíc), Slováků (71 tisíc), Vietnamců (60 tisíc), Rusů (31 tisíc) a Poláků (18 tisíc).
Češi mají nejraději Slováky
Podle průzkumu Agentury CVVM největší míru sympatií projevují Češi vůči Slovákům, Polákům a Řekům, ale také k Němcům (57 %). Naopak nejméně sympatií projevujeme vůči Ukrajincům a Albáncům.
Zaměstnávání cizinců je někdy zdrojem určitého napětí, když se poukazuje na fakt, že v zemi je bez práce téměř půl miliónu Čechů a Moravanů. Firmy ale opětovně poukazují na fakt, že cizinci pracují na místech, která se nepodařilo obsadit domácími zaměstnanci.
| Kolik berou zahraniční zaměstnanci (v korunách měsíčně za první pololetí 2011) | |
|---|---|
| země | medián hrubé měsíční mzdy |
| Slovensko | 21 768 |
| Ukrajina | 14 371 |
| Polsko | 18 155 |
| Rumunsko | 19 912 |
| Bulharsko | 15 869 |
| pozn: Pokud sestavíme úroveň mezd a platů všech zaměstnanců od největší po nejmenší, tak zaměstnanec nacházející se se svou mzdou přesně uprostřed pobírá medián mezd. Medián je tedy nižší, než je statistická průměrná mzda, která v Česku překračuje 23 tisíc korun. | |
S evidencí celkových příjmů cizinců na našem území jsou rovněž určité problémy, protože do příjmů jsou obtížně započitatelní živnostníci. Experti upozorňují, že řada příjmů cizinců z jejich podnikání není podchycena, některé výdělky se pohybují v tzv. šedé ekonomice, ze zisků se neodvádějí daně, nelze přesně podchytit výnosy z nelegálně prodaných padělků zboží atd. Pracovníci z východních zemí musí údajně odevzdávat část svých výdělků různým mafiím.
Multikulturalismus i problémy v praxi
Ročně uzavře sňatek asi 4500 smíšených párů, kdy si Češka bere cizince či cizinec Češku. Ročně se ale současně rozvede kolem dvou tisíc párů. Z toho plyne legitimní otázka, zda důvodem je rozdílnost povah nebo spíše zda není sňatek využíván jako prostředek legalizace pobytu.
V Česku se rok od roku rodí cizincům i více dětí. V roce 2009 jich bylo již přes tři tisíce. Na tři stovky cizinců v Česku během kalendářního roku zemřou.
Ve srovnání s některými evropskými zeměmi je to velmi nízký počet. V Lucembursku například cizinci představují 42 procent obyvatel (jedná se ale zejména o občany okolních států).
V Lotyšsku a Estonsku představují Rusové 20 procent populace. Naopak ještě menší počet cizinců než Česko mají Maďaři. Tam cizinci představují pouze dvě procenta z celkové populace. Obdobně je na tom Slovensko a Polsko, v Bulharsku a Rumunsku představují cizinci procento populace. To potvrzuje jednoznačně ekonomické důvody přistěhování cizinců, kteří hledají možnost dosažení lepšího pracovního uplatnění, sociálních jistot i kvality života než ve svých rodných zemích.