„Mnoho důležitých ekonomických ukazatelů není k dispozici, proto se odhady mnohdy pohybují na vodě,“ připomíná zpráva.

Zpráva uvádí, že největší finanční ztráty postihly Egypt, SýriiLibyi a že bez masivní mezinárodní pomoci může byt celkový výsledek „Arabského jara“ regresivní. Ztráty na lidských životech, poškozené pozemní komunikace, propad obchodu i zahraničních investic - i tohle se skrývá za bojem za svobodu.

Například v Sýrii zahynulo podle zprávy OSN během sedmi měsíců nepokojů přes 3000 lidí, z toho 187 dětí. V Libyi více než 740 000 lidí uprchlo ze země a došlo k vážnému narušení ropného sektoru. Podle střízlivých odhadů zahynulo v Libyi nejméně deset tisíc lidí, z toho asi 7000 odpůrců Kaddáfího a přes dva tisíce jeho příznivců. Objevují se ovšem i tvrzení, že si válka vyžádala 30 000 mrtvých. V dalších zemích jde o desítky až stovky lidí.

V Jemenu došlo k poklesu státních příjmů o 77 procent, v Libyi dokonce o 84 procent. V řeči peněz přišla Sýrie v důsledku demonstrací o 27 miliard, Libye o 14 miliard a Egypt o deset miliard dolarů.

Někdo vydělal

Na druhou stranu státy bohaté na ropu, kde se nepokoje nekonaly, jako Spojené arabské emiráty, Kuvajt či Saúdská Arábie, své veřejné příjmy dokonce zvýšily. Saúdská Arábie o 25 procent, Spojené arabské emiráty o 31 procent.

Podle výkonného ředitele Geopolicity Petera Middlebrooka je nezbytná finanční pomoc z více zdrojů, například od skupiny zemí G20, OSN nebo Ligy arabských států. Jak připomněl, mnohdy slíbený finanční tok měl mnohem menší objem, než bylo původně přislíbeno.