„Tato analýza má vládě poodhalit slabá místa, která by mohla zkomplikovat anebo zcela zastavit proces výstavby. Zkušenost se ,zmrazenou‘ stavbou dálnice D 8 i problémy jiných velkých staveb ukazují, že se ČR stává – podobně jako většina vyspělých zemí Evropy – místem, kde jsou velké projekty obtížně realizovatelné,“ píše se v dokumentu, který Právo získalo.

Před čím premiér varuje? Připomíná složitý a zdlouhavý proces povolování stavby bloků jaderné elektrárny a souvisejících staveb. Upozorňuje i na „prakticky neomezené možnosti soudního napadání jednotlivých kroků v rámci povolovacího řízení a tedy možnost zneužívání soudů jako nástrojů pro blokování výstavby prakticky jakéhokoliv projektu“.

Na závadu je i chybějící definice stavby a projektu ve veřejném či státním zájmu.

Obává se žalob z Rakouska a SRN

Komplikace přináší již tzv. proces EIA, při kterém se posuzuje vliv stavby na životní prostředí. V případě Temelína se navíc čeká i na stanoviska okolních států. Podle Nečase Poláci a Slováci problémem zřejmě nebudou, ale obává se reakcí z NěmeckaRakouska.

„Ze strany Rakouska a Německa byl zaznamenán nejen zvýšený zájem příslušných úřadů EIA, ale rovněž místních samospráv a především veřejnosti,“ upozorňuje premiér. Z těchto zemí prý přišlo již deset tisíc vyjádření.

Požadavek na veřejná projednání v obou zemích by podle Nečase zdrželo vyjádření EIA až o půl roku. Ministerstvo životního prostředí vyjednává aby „proces EIA byl jednoznačně v souladu s mezinárodními úmluvami tak, aby neposkytl sebemenší důvod pro jeho napadení ze strany sousedních států, občanských sdružení a veřejnosti,“ stojí v analýze.

Nečas připouští, že hrozí, že „v případě vydání souhlasného stanoviska EIA bude ČR pravděpodobně nařknuta z porušení mezinárodních úmluv“. Podle něho zatím „probíhají konzultace s oběma státy na vládní úrovni velmi korektně“, avšak žaloby čeká z řad nevládních organizací a ekologických hnutí.

Rizikem jsou i rostoucí protijaderné nálady v některých spolkových zemích, které podle něho ovlivňují i federální politiku. Německo již schválilo program rušení jaderných elektráren.

Nejasné licenční podmínky

S ohledem na dění v evropském energetickém sektoru není prý možné nyní odhadnout, jak budou vypadat licenční podmínky v ČR v době zahájení licenčního procesu na nové bloky.

„Licenční provoz může být ovlivněn modifikací a přijetím nových evropských norem, které mohou obsahovat z odborného hlediska iracionální požadavky na zvýšení bezpečnosti, vyvolanými politickým tlakem některých členských států EU,“ píše se v analýze.

Podle premiéra je nutné udržet diskusi o bezpečnostních normách na odborné úrovni, stranou politických tlaků, a zachovat potencionální nové celoevropské normy technologicky neutrální. „Jinými slovy, zachovat si možnost výběru i mimoevropských dodavatelů,“ dodává.

I soudy v Česku budou mít práci

Také doma se mohou objevit potíže. I když elektrárna v územním plánu je, okolní obce a kraj čeká úprava jejich plánů zanesením souvisejících staveb. Prakticky všechny obce ale požadují silnice mimo své území, což je nerealizovatelné. Tím podle Nečase vznikne prostor pro protesty občanských sdružení.

Navíc územní plánovací dokumentace podléhá soudnímu přezkumu, a tak očekává premiér problémy i od nevládních organizací. To vše protáhne i vydání stavebního povolení a další zbrzdění akce může přinést i tzv. státní autorizace na výstavbu výroben elektřiny, která je povinná od letoška. A nastanou zřejmě i problémy se zajištěním pozemků pod tzv. liniové stavby, tedy pro rozvody elektřiny.

„V současné době trvá výstavba nové linky elektrického vedení v průměru 10 let, z čehož přes 80 % času zabere právě povolovací řízení a řešení a především zajišťování nezbytných pozemků,“ upozorňuje premiér v analýze.