„S panem Barrosem zásadně, ale absolutně nesouhlasím. Myslím, že se tragicky mýlí,“ prohlásil Klaus na tiskové konferenci v maďarském Visegrádu. „Dnešní problémy Evropy vznikly stále se zrychlujícím procesem ´více a více Evropy´. To je naprosto evidentní věc. A pan Barroso nepřichází s jiným návrhem, než že když to ´více a více Evropy´ vyvolalo dnešní problémy, tak, zkusme jít ještě dále, ještě více a ještě více. Myslím, že to je fatálně mylný přístup,“ dodal.

Opačný názor projevil polský prezident Bronislaw Komorowski. „Rádi bychom prohloubili evropskou integraci,“ deklaroval.

Pokud jde o samotné jubilejní 20. rokování prezidentů ČR, Slovenska, Maďarska a Polska, důležitým tématem byla jaderná energetika. Hlavy čtyř států se shodly v její podpoře. Klaus přitom označil za absurdní, aby se země tvořící V4 jaderné energetiky vzdávaly.

Klaus: Fukušima byla přírodní, nikoli energetickou katastrofou

„Máme silný pocit, že by bylo absurdní zejména pro země našeho typu, které nemají ropu, plyn a jiné velmi lukrativní energetické zdroje, abychom se programu jaderné energetiky vzdávali,“ prohlásil Klaus. „Mírové využití jaderné energie je pro nás důležité, nemá to alternativu,“ řekl maďarský prezident Pál Schmitt.

Český prezident odůvodnil uzavírání jaderných elektráren, ke kterému přikročilo například Německo, katastrofou tohoto zařízení v japonské Fukušimě. „Myslím, že je naprosto chybné, aby se tak mylně interpretovala přírodní katastrofa v Japonsku, která byla přírodní katastrofou, nikoliv energetickou,“ zdůraznil český prezident.

Slovenský prezident Ivan Gašparovič označil odmítání jaderné energetiky za „přehnanou módu“. Upozornil, že likvidace jaderných elektráren v zemích, které se k takovému kroku rozhodly přikročit, bude stát velké množství finančních prostředků. Podle Gašparoviče by bylo mnohem efektivnější, kdyby byly tyto peníze použity ve prospěch výzkumu větší bezpečnosti jaderných elektráren.