„Připravený rodinný rozpočet, který bere v potaz reálné příjmy a výdaje, přitom může zabránit tomu, aby rodině došly ke konci měsíce peníze či aby si nemusela na běžný provoz půjčovat,“ upozorňuje finanční poradce František Macháček.

Slavné to není ani s finanční rezervou. Při ztrátě pravidelného příjmu by déle než půl roku vyžila pouze čtvrtina českých domácností. Od výplaty k výplatě žije podle statistiků 20 procent českých rodin.

Není to dobrý výhled, shodují se odborníci. Svůj názor opírají o to, že již v současnosti 67 procent domácností podle průzkumu STEM deklarovalo, že letos se svými příjmy vychází jen obtížně, a 62 procent domácností za poslední tři měsíce neušetřilo ani korunu.

„Značná část lidí se odnaučila šetřit, domýšlet svoje chování v delším časovém horizontu. Svůj vliv na tom má i konzumní způsob života,“ říká jedna z nejzkušenějších českých psychiatriček Eva Janečková.

Peněženky čeká průvan

Přitom od ledna příštího roku každou českou domácnost čeká pořádný průvan v rodinných rozpočtech. V důsledku zvýšení DPH totiž zaplatí více za potraviny, léky, bydlení, pohřby, pleny, knihy, vstupenky či nové byty. Více zaplatíme v nemocnicích, řada rodin bude muset oželet různé sociální podpory, kterými si léta vylepšovaly rozpočet. Pokud ještě více zpomalí růst ekonomiky, začne stále více zaměstnanců místo platu domů nosit podporu v nezaměstnanosti.

Přecenění vlastních možností, neschopnost odhadnout svoje příjmy a výdaje stojí za osobními bankroty, exekucemi, rodinnými neshodami, rozvody a partnerskými spory.

Při rodinném hospodaření se podle psychiatričky Dany Kertészové projeví, jak je rodina vybavena povahově a osobnostně. Někdo už dnes bez problémů jedná odpovědně, vše plánuje, počítá s eventualitami. Někdo, pokud má peníze, tak utrácí. Když mu dojdou, chřestovou polévku nahradí pytlíkovou, aniž by mu to kazilo náladu, říká psychiatrička.

Když vidíte v době výplat, jak lidé tlačí přetékající košíky ze supermarketů, je jasné, že ke konci měsíce to bude jiné. Takové chování je ale nejběžnější u lidí, kteří nemají žádné finanční rezervy a na trhu práce patří k ohroženým druhům, shodují se psychologové.

Prvotní reakce lidí na jakékoli zprávy o zdražení je, že okamžitě omezí spotřebu a deklarují, že teď začnou tvrdě šetřit, aby si to za pár dní vynahradili. To dokazují předvánoční nákupy. Každý je odhodlán „letos“ ušetřit, pak pod tlakem reklamy si vezme, když nemá hotovost, půjčku. A na problém je zaděláno, říká Macháček.