„Každý z těchto energetických zdrojů by mohl spotřebovat 5–8 terawattů zemního plynu. Znamenalo by to růst spotřeby plynu v ČR až o třetinu,“ uvedl Varcop. Podle něho v Česku bude i díky zateplování budov stagnovat spotřeba domácností, podobnou situaci čeká u průmyslových podniků. Potenciál růstu spotřeby plynu vidí v teplárenství a výrobě elektřiny.

Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka je nyní klíčovou otázkou, jak nahradit výpadek postupného snižování výroby v uhelných elektrárnách.

Aktualizovaná koncepce na vládu do konce roku

Ministerstvo podle něho nyní při přípravě aktualizace energetické koncepce ČR pracuje se třemi scénáři možného vývoje a pravděpodobně se přidá ještě čtvrtá. Komplexní materiál, na jehož základě by se měla česká energetika vyvíjet příští desítky let, předloží ministr vládě do konce letošního roku.

Podle Kocourka se bude při aktualizaci energetické koncepce brát v úvahu vliv jednotlivých energetických zdrojů na hrubý domácí produkt a na konkurenceschopnost.

„Cílem je maximální nezávislost zdrojů a dopravních cest, maximální bezpečnost a spolehlivost zdrojů a dodávek. Stejně tak chceme podporovat udržitelnou energetiku,“ uvedl Kocourek.

Energetická koncepce bude počítat s vysokým podílem jaderné energie. Významným zdrojem má zůstat také plyn. „Česká republika se v blízké budoucnosti nevyhnutelně stane významnou tranzitní zemí plynu, a to jak ve směru východ–západ, tak ve směru sever–jih,“ dodal.

Naopak obnovitelné zdroje už dosahují svých limitů. „Náš potenciál je už na hraně,“ uvedl ministr.

Poroste význam LNG

Podle generálního sekretáře Českého plynárenského svazu Miloše Kebrdleho významně roste vliv zkapalněného zemního plynu (LNG). „Ještě před osmi lety jsme si mysleli, že se nás to netýká,“ uvedl.

V Evropě nyní podle něho existuje 21 terminálů s kapacitou 172 miliard tun LNG ročně, do roku 2020 díky stavbě dalších vzroste celková kapacita až na 277 miliard tun. „To by odpovídalo více než 40 procentům celkové současné spotřeby zemního plynu v Evropě,“ řekl.