Článek
„Je to logické,“ říká finanční poradce František Macháček, „lidé cítí potřebu změny. Současně ale chystaným změnám v sociální oblasti a zdravotnictví nerozumějí a hlavně se obávají, že z jejich našponovaných rozpočtů ubydou další peníze a současně přibydou velké výdaje, na které nemusejí mít.“
Se systémem sociálních dávek nejsou podle CVVM spokojeny zhruba tři čtvrtiny obyvatel (76 %), s penzijním systémem 72 % občanů. Daňový systém se nelíbí dvěma třetinám Čechů a Češek. Tři pětiny lidí (59 %) mají výhrady ke zdravotnictví, tři z deseti dotázaných k vysokému školství.
Zatímco před pěti lety by sociální systém nereformovalo 13 procent Čechů, nyní už je jich pětina. Zdravotnictví by v roce 2006 neměnilo 11 procent obyvatel, teď by ho nereformovalo 29 procent oslovených.
Obavy, že stát opět hrábne do peněženek
Podle CVVM současnému systému daní rozumějí tři procenta dotázaných, spíše rozumí 29 %, ale 61 procent populace má o současném systému daní povědomí spíše mlhavé nebo vůbec žádné.
Takže řeči o změnách a daňové reformy spíše chápou jako další hrábnutí státu do jejich peněženek, které ale současně příliš letos nezvyšují svůj objem. Debata o daních dostala podobu informování o možném zvýšení cen daně z přidané hodnoty a o rušení daňového zvýhodnění stravenek.
Obdobné je to i s ostatními reformami. Podle CVVM s návrhy reforem sociální oblasti je 46 % občanů poměrně málo obeznámeno, 28 procent o reformách neví nic. O důchodovém systému ví málo 47 procent dotázaných. Výsledkům CVVM odpovídá i studie ministerstva práce, podle které většina lidí tuší jen velmi mlhavě, kolik bude představovat jejich budoucí penze.
Na vině je skutečnost, že změny v systému dávek či penzi se projednávají jen v úzkém odborném kruhu, nejsou předmětem dlouhodobé veřejné diskuse. Od politiků se občané o změnách dozvědí pouze prostřednictvím vzájemného obviňování, kdo je více asociální či zase příliš populistický, dodává Macháček.
V Česku si samozřejmě může občan na internetu prostřednictvím různých daňových a cenových kalkulaček spočítat například dopady změn na svůj plat. Jenže nejde jen o jednu položku. To, co chybí, je minimum nezávislých studií o skutečných komplexních, ale hlavně konkrétních dopadech změn na životní úroveň jednotlivých skupin občanů. Například zda rodina se dvěma dětmi při růstu nájmů a současně cen potravin bude schopná udržet při nové sociální síti svoje dvě děti na studiích.
Pro progresívní zdanění 70 procent lidí
Že jsou srovnání vypovídající, ukazuje praxe Českého statistického úřadu, který vedle průměrné inflace zveřejnuje i údaje o dopadech inflace na jednotlivé sociální skupiny.
Podle CVVM většina lidí podporuje především ty reformy, které se týkají těch druhých. Daně u lidí s průměrnými příjmy označuje za nízké jen pět procent populace, daně lidí s vysokými příjmy ale za nízké považuje 62 procent dotázaných.
Výraznou (70procentní) podporu má v České republice progresívní, tedy nikoli rovné zdanění. Tento názor prolíná prakticky všemi vrstvami české společnosti.