Podle mnohých jde o převratný krok, který může například výrazně omezit využívání fosilních paliv. V souvislosti s těžbou uhlí tak jde zamezit nejrůznějším důlním neštěstím, stejně jako eliminovat hrozbu jaderných katastrof.

Poslední z nich, havárie jaderné elektrárny Fukušima, způsobená březnovým zemětřesením a následnou masivní vlnou tsunami, byla druhou nejhorší v historii hned po výbuchu reaktoru v jaderné elektrárně v ukrajinském Černobylu v roce 1986.

Průlomová větrná turbína má název „větrná čočka“ a vynalezli ji vědci z univerzity na Kjúšú.

Hodně místa a dobrý vítr

Své využití by měla nalézt především v zemích s velkými rozlohami a příznivými větrnými podmínkami. To je příklad Spojených států, Ruska nebo Číny.

Kupříkladu Spojené státy mají asi 2,2 miliónu kilometrů čtverečních s vysokým větrným potenciálem. Roční spotřeba energie USA činí zhruba 26,6 miliardy MWh. Nové vylepšené větrné turbíny by tuto spotřebu už pokryly, i když by jich muselo být instalovaných 2,64 miliónu.

Ve spojitosti s tím server připomíná i nárůst zaměstnanosti v souvislosti s možnou realizací tohoto megaprojektu 21. století. Jedinou nevýhodou, na kterou poukazují odpůrci větrné energie, je nutnost podstatně větší údržby v porovnání s uhelnými či plynovými elektrárnami.