Vzhledem k posledním, co se týká úrody, ne příliš vydařeným rokům se totiž letos výkupní ceny jablek, hrušek či švestek pohybují na takové hranici, že se prý česačům vyplatí je sbírat a poté prodávat ve velkém.

A navíc, nikomu jejich činnost nevadí, ba právě naopak. Stromy lemující české a moravské venkovské cesty sice oficiálně patří do vlastnictví krajů, ale těm je podle vyjádření dvou z nich (Středočeský a Ústecký kraj) pro Právo lhostejné, co s ovocem v alejích u silnic bude.

Samy ho už před léty kvůli špatné kvalitě i vyšší nákladům za sběr přestaly trhat.

„Jsme příjemně překvapení. Denně k nám jezdí desítky lidí, kteří vozí třeba jen půl pytle jablek, ale jsou i skupiny, které dokážou i třikrát za den přivézt do výkupny třeba šest či osm stovek kilogramů jablek,“ sdělil Ludvík Bitner z firmy LICEA, která vlastní několik desítek výkupen na Prostějovsku, Boskovicku a Olomoucku.

Sběrači si tak podle jeho odhadu dokážou prodejem ovoce z alejí u silnic přivydělat až 3500 korun za den i víc. „Cena je pro ně celkem příznivá, půldruhé koruny za kilogram,“ přiblížil.

Bitner zároveň připustil, že v srpnu česané ovoce, především jablka, nemá takovou kvalitu jako to podzimní.

„Chtělo by to ještě nějakou dobu nechat, té šťávy je z toho trochu míň, ale bohužel, česači ovoce u silnic nenechají na těch stromech tak dlouho,“ uvedl.

Zdraví neohrozí

Mýtus o tom, že ovoce natrhané podél cest je nekvalitní a silně znečištěné a obsahuje velké množství škodlivin z výfuků aut, prachu či různých chemikálií, prý už dávno není pravda.

Právu to sdělili zástupci výkupen, moštáren a dokonce i Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI).

„Nechali jsme si několikrát udělat rozbory ovoce od silnic a kupodivu jsme zjistili, že to nebylo vůbec špatné. Doba těžkého olova je pryč. Navíc si to hlídají i zpracovatelské závody, takže nikomu určitě nehrozí žádná újma na zdraví, když si koupí v obchodě džus z koncentrátu vyrobeného z ovoce ze stromů u cesty,“ podotkl Bitner.

Podle mluvčího SZPI Michala Spáčila je to dokonce už mnoho let, kdy se naposledy v ovoci našel nějaký těžký kov.

„Kontrolujeme výkupny, konzervárny, moštárny i další zpracovatelské závody a tam se u námi odebraných tisíců vzorků žádný výskyt těžkých kovů či jiných nebezpečných kontaminantů nezjistil, bez ohledu na to, odkud ovoce pocházelo,“ řekl Právu mluvčí SZPI.

Končí v zahraničí

Jablka ze silničních alejí, která lidé prodají do prostějovské výkupny, následně podle Bitnera míří do zpracovatelských závodů, kde z nich lisují šťávy. „Jde to na koncentrát, ze kterého se pak dělají tetrapakové džusy,“ poznamenal.

Stejnou zkušenost má i první náměstek ministra vnitra Jaroslav Hruška, který je zároveň spolumajitel bio moštárny v Manětíně na západu Čech. On sám sice odebírá ovoce od prověřených sadařů, protože chce vědět, odkud ovoce pochází, nicméně podle svých slov ví, jak to chodí s jablky a hruškami ze stromů u silnic.

Letošní úroda je podle něj velmi špatná, protože byly silné mrazy. To se prý také odráží na cenách ve výkupu, které jsou vyšší. „Takže to všichni vozí do výkupen či menších zpracoven. Z toho ovoce se pak dělají mošty, džusy, ale hlavně koncentráty, které se vozí do Německa či Rakouska,“ řekl Právu Hruška.

Vedoucí výkupny v Křižanově u Velkého Meziříčí však Právu přiblížila i další možnost, jak lze ovoce ze silničních alejí využít. Především jde prý o podzimní jablka, která se u nich používají jako vývozní polotovar na víno do Španělska. „S naší kvalitou jsou spokojení a chtějí to ovoce pořád,“ podotkla.

Ovoce z alejí podél cest může také skončit v pálenicích, ale musí mít určitou sladkost a cukernatost, což se týká především jablek očesaných koncem září a začátkem října. „Teď by byla hloupost ovoce od silnic vozit do pálenic, protože je kyselé a moc kvalitní kořalky by z toho nebylo,“ myslí si Bitner.