Lidé si spoří do důchodu méně, průměrný příspěvek klesl na 428 korun

Současná ukládaná částka představuje jen 1,8 procenta z průměrné měsíční mzdy, což podle odborníků nestačí pro vytvoření dostatečné finanční rezervy na stáří.

"Výše účastnických příspěvků je nízká. Úložky se pohybují na nízké úrovni vůči průměrné hrubé mzdě, a proto takto nízké spoření nemůže nabídnout výrazné vyrovnání poklesu příjmu při odchodu do důchodu," uvedla ředitelka Asociace penzijních fondů Eva Vítková.

"Obecně platí, že by si lidé měli spořit pět až deset procent mzdy, a to po celou dobu produktivního věku. Díky tomu zabrání propadu životní úrovně po odchodu do penze. Česká republika však patří k zemím, kde si lidé spoří na důchod nejnižší částku," upozornil produktový manažer společnosti Rentia Kamil Durčák.

Připravovaný zákon o doplňkovém penzijním spoření má motivovat k intenzivnějšímu spoření na penzi. Jeho návrh počítá například se zvýšením minimální úložky pro získání státního příspěvku ze 100 Kč na 300 Kč.

V rámci plánovaných změn by se měla zvýšit maximální výše státního příspěvku ze současných 150 Kč na 230 Kč. Účastníci penzijního připojištění by tak mohli získat od státu až 2760 Kč ročně. Pro dosažení na maximální státní podporu bude nutná měsíční úložka 1000 Kč.

Návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření i nadále obsahuje daňová zvýhodnění. Daňová podpora se však bude vztahovat na měsíční vklady účastníka v rozmezí 1000 až 1500 Kč, proti současným 500 až 1000 Kč.

Na penzi si na konci června 2011 spořilo 4,57 miliónu lidí, o 24 000 méně než na konci roku 2010. Míra zapojení obyvatelstva v penzijním připojištění převyšuje 70 procent ekonomicky aktivních lidí v ČR, a to bez započtení penzijně připojištěných nad 60 let, kteří tvoří asi pětinu z celkového počtu spořících.

Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Na trhu pokračuje koncentrace, z původních 44 fondů jich zbylo deset.