„To by znamenalo, že by se euro mohlo stát oficiální českou měnou již od roku 2016,“ připomněl analytik Tomáš Volf ze společnosti Citfin.

Bankéři odhadují, že Nečasova vláda stlačí deficit rozpočtu na rok 2012 pod tři procenta hrubého domácího produktu. „Celkové zadlužení státu by mělo být stále relativně nízké, na úrovni 41,8 procenta HDP,“ sdělil Volf. Stejně bychom měli splnit podmínku výše úrokových sazeb. A podařit by se mělo i udržet nízkou míru inflace, což je další maastrichtské kritérium.

Nic by tedy nemělo bránit poslední podmínce – dva roky před vstupem do eurozóny by ČR musela mít měnu v tzv. systému ERM II, což není nic jiného než systém řízeného kurzu. „Kurz koruny by se k euru směl pohybovat pouze v pásmu plus, mínus 15 procent po dobu dvou let,“ vysvětluje Volf.

Vybraná společnost, kam se nikdo nehrne

„Není vůbec dobré stanovovat nějaká data o přistoupení k euru, protože není jasné, k čemu by se mělo přistupovat,“ uvedl ve středu Nečas.

Eurem se v současnosti platí v sedmnácti zemích. Jako poslední ho zatím zavedlo počátkem letošního roku Estonsko. „Podle všeho to vypadá, že bude nadlouho poslední zemí, která se k takovému kroku odhodlala,“ domnívá se Volf s tím, že naopak by se mohl počet zemí sdružených v eurozóně spíše zmenšovat. Revize maastrichtských kritérií by také nebyla od věci, jelikož vznikly v době, kdy vstupovalo mimo jiné i Řecko.

Za překonáním krize stála koruna

„Dnes už i tvrdí zastánci eura z řad exportérů ví, že pro překonání nejhlubší krize byla klíčová rozumná politika České národní banky a především česká koruna,“ dodal Volf.

Podle průzkumu agentury CVVM se v červnu stavělo proti přijetí jednotné evropské měny 68 procent dotázaných obyvatel Česka, v dubnu to byly dokonce celé tři čtvrtiny. Podle dalšího průzkumu společnosti KPMG má 33 procent vysoce postavených manažerů v České republice o budoucnosti eura značné pochybnosti.