Obzvlášť špatnou práci ratingové agentury podle WSJ odvedly v období 12 měsíců, které předcházelo vyhlášení platební neschopnosti konkrétních států. Právě v té době ale investoři potřebují pomoc ratingových agentur nejvíce, podotýká list.

Z celkem 15 případů platební neschopnosti jednotlivých států, k nimž došlo od roku 1975 a které sledovala agentura Standard & Poor's, jich bylo hned 12 od stejné agentury ještě rok před vyhlášením platební neschopnosti hodnoceno investiční známkou na stupni B nebo vyšším.

Podcenění rizika platební neschopnosti 

S&P přitom tvrdí, že pokud má státní dluh rating alespoň na stupni B, pravděpodobnost nesplacení během následujícího roku je v průměru pouze dvě procenta. Jinými slovy, agentura Standard & Poor's v 80 procentech případů zásadně podcenila riziko vyhlášení státní platební neschopnosti.

Podobné je to ale i s konkurenční agenturou Moody's. Z celkem 13 vlád, jejichž finanční zdraví agentura posuzovala, mělo 11 z nich ještě rok před vyhlášením platební neschopnosti rating na stupni B a vyšším.

V nedávné době postihl státní bankrot například Rusko v roce 1998, Pákistán v roce 1999, Pobřeží slonoviny v roce 2001, Argentinu v roce 2002, Paraguay v roce 2003 nebo Island v roce 2008.