„Sešlo se hned několik věcí. Jednak zástupci EU začali mluvit o tom, že se krize může přenést i na další trhy, což každý věděl, ale jen málokdo si to skutečně připouštěl. Ke zklidnění situace nemohla přispět ani zpráva, že Španělsko odvolalo aukci svých státních dluhopisů plánovanou někdy na polovinu srpna,“ upozorňuje analytička Next Finance Markéta Šichtařová. Trhy pak rozpohybovaly i intervence proti posilujícím měnám ve ŠvýcarskuJaponsku.

Podle Šichtařové se začíná ukazovat, že krize z roku 2008 si dala vlastně jen pauzu a naplňuje se scénář, že její výsledný tvar může mít podobu „W“, tedy dvě dna. Poprvé se světová ekonomika ocitla na dně někdy na přelomu let 2008 a 2009 a ke druhému se podle názoru mnoha investorů zbavujících se akcií řítí právě teď.[celá zpráva]

„Důvodem této situace je, že politici řešili předchozí krizi, s prominutím, jako troubové a dluhy bank jen přesunuli na státy. Tím ovšem problém nevyřešili,“ říká Šichtařová.

Hodnota úspor rychle klesá

Současný pád akcií se rozhodně nedotýká jen movitých investorů. V akciích má totiž své úspory uložena například většina obyvatel USA, s poklesem hodnoty cenných papírů pak omezují svoji spotřebu. Stejně tak v Evropě a jinde se nyní znehodnocují úspory desítek miliónů lidí, kteří svěřili své peníze penzijním a investičním fondům.

Právě omezení spotřeby v USA, které na ni staví růst své ekonomiky, může být jeden z faktorů, které mohou paralyzovat světový hospodářský růst. Dalším klíčovým faktorem je klesající likvidita na trzích. „To vše nicméně ještě nemusí znamenat, že se recese skutečně vrátí. Může jít „jen“ o výrazné zpomalení růstu,“ zdůrazňuje Šichtařová.

Banky a další investoři před třemi lety přestaly půjčovat peníze, nejdříve mezi sebou a potom i firmám a domácnostem, primárně kvůli platební neschopnosti rodin v USA. Nyní toky peněz opět výrazně zpomalují, tentokrát však kvůli rostoucím obavám investorů, že své závazky nejsou schopny plnit celé státy.

Přibývá proto varovných hlasů, že další stahování peněz z trhu by mohlo vyústit v nový pokles bankovních úvěrů nejen pro státy, ale i pro firmy a domácnosti. To by při naplnění nejčernějšího scénáře mohlo opět vést k omezení spotřeby, ke krachům podniků a růstu nezaměstnanosti.