„První analýzy naznačují, že pomoc Evropské unie sníží dluhové zatížení jen nepatrně,“ uvádí OECD ve zprávě o záchranném plánu pro Řecko schváleném minulý měsíc. Ten počítá se snížením úroků a prodloužením splatnosti dluhopisů, aby Řecko mělo „klid“ na provedení zásadních fiskálních a strukturálních reforem., které pak „přinesou ovoce“, jak připomíná OECD.

OECD předpokládá, že by mohl klesnout řecký dluh na 100 procent hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2035 z přibližně 140 procent v roce 2010. To ovšem za předpokladu, že země získá do roku 2015 celkem 50 miliard eur (asi 1,2 biliónu korun) z privatizace státního sektoru.

Optimističtější prognóza hovoří o tom, že by Řecko v roce 2035 mohlo srazit svůj dluh na 60 procent HDP, což je i cíl, na němž se dohodla země s EU a Mezinárodním měnovým fondem v rámci žádosti o úvěr.

Zlepšit výběr daní a urychlit reformy

Podle šéfa OECD Ángela Gurríy bude organizace Řecko podporovat v jeho snaze o snížení obřího zadlužení. „Je to proveditelné, je to možné,“ nechal se slyšet Gurría s tím, že Řecko může dosáhnout lepších výsledků z privatizace, i co se týče strukturálních změn.

Zlepšit by se Řecko mělo rozhodně ve výběru daní a urychlení reforem týkajících se liberalizace pracovního trhu, například pokud jde o „uzavřená“ zaměstnání typu taxikářů, právníků či farmaceutů.

V obtížné situaci se zatím nachází i řecké bankovnictví, neboť tuzemské banky jsou a nadále i budou závislé na finančních injekcích ze strany Evropské centrální banky.