Vyplývá to ze studie Trávení volného času v ČR ve srovnání s evropskými zeměmi, otištěné v časopise Naše společnost.

Podle lékařů bychom se přitom měli podobných témat k přemýšlení a spěchu vyvarovat. Volný čas by měl být využíván především k relaxaci a odpočinku. „To ale lze jen obtížně, protože Češi a Moravané musí stihnout údržbu zhruba půl miliónu chat a rekreačních objektů, které vlastní,“ upozorňují sociologové.

Předběhli nás jenom Seveřané

V počtu vlastněných rekreačních objektů Českou republiku ve světě předběhli jenom Seveřané. Volného času má spousta Čechů přesto relativně dostatek. Podle průzkumu CVVM má třetina ze zaměstnanců o pracovním dnu volno kolem tří až čtyř hodin, čtvrtina z nich dvě hodiny, a 18 procent pružnou pracovní dobu. O víkendu je samozřejmě počet volných hodin ještě podstatně větší.

Způsobem, jak s volným časem nakládáme, se příliš nelišíme od obyvatel jiných evropských zemí. Stejně jako oni se i my, lhostejno zda se jedná o všední den či víkend, nejčastěji díváme na televizi. Denně tak činí 72 procent obyvatel Česka, a ostatní nejraději poslouchají hudbu, komunikují prostřednictvím internetu či si prohlížejí webové stránky. V žebříčku volnočasových aktivit následuje nakupování, čtení knih a sport, jemuž se však aktivně věnuje jen 12 procent lidí.

Ve volném čase také rádi posedíme a setkáváme se s přáteli, chodíme na procházky, do kina a divadla či na sportovní utkání. Potěšitelné je, že ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie Češi více čtou. To se ovšem podle ekonomů může velmi rychle změnit, jestliže vláda neupustí od zvýšení DPH na knihy, noviny a časopisy.

O sebevzdělávání zájem moc není

Ve srovnání s evropským průměrem Češi více nakupují, věnují se ručním pracím a kutilství. Méně volného času zato ve srovnání se svými evropskými spoluobčany věnují sportu, kartám, deskovým hrám, a bohužel i sebevzdělávání a zvyšování svých dovedností, včetně jazykových.

Sociologové tvrdí, že způsob trávení volného času neprodělal v naší zemi za posledních 20 let výraznější změny, samozřejmě s výjimkou předtím téměř neexistujících počítačových aktivit a mobilního telefonování. A podstatně méně než dříve chodíme do kina. Počátkem devadesátých let si alespoň jednou měsíčně koupila lístek do biografu třetina dospělých, ale v roce 2009 už jen 16 procent dospělé populace.