Lisabonská agenda zahrnuje strategii zaměstnanosti, budování jednotného vnitřního trhu a o uskutečňování hlavních politickoekonomických směrů. Dokumenty, jež slouží jako podklad pro přípravu jarního ekonomického summitu EU, který se sejde koncem března, neobsahují zatím hodnocení ekonomik vstupujících zemí, ani se k nim přímo neobracejí.

Nadcházející rozšíření EU označují spolu s nesmělým hospodářským oživením za dynamický faktor, který je třeba využít jako podnět pro hospodářský růst. "Rozšíření je třeba přivítat s důvěrou," píše EK, podle níž mají nové země výrazný potenciál růstu kolem čtyř procent ročně, zvyšující se produktivitu a jsou přitažlivé pro investory.

Vznik jednotného vnitřního trhu o 450 miliónech spotřebitelích povede k růstu objemu obchodní výměny v jeho rámci - komise odhaduje, že například v případě ČR může vývoz do zemí unie vzrůst z dnešních 25 miliard eur ročně o dalších až deset miliard.

Propast se prohlubuje

Celkově kreslí EK spíše pochmurný obrázek - po čtyřech letech od spuštění lisabonské agendy nedosáhla EU takového pokroku, který by stačil k dosažení vytyčených cílů. Je jisté, že při bilancování na půli cesty, v roce 2005, nebude zdaleka splněno z 50 procent.

Propast mezi produktivitou práce v EU a USA se prohloubila a představuje dnes 40 procent rozdílu v HDP na hlavu. "Na evropské úrovni jsme pravidelně vytyčovali správné priority, ale členské státy je nedostatečně zahrnuly do svých politik. Nyní musíme využít ekonomického oživení a snažit se zpoždění dohnat. Evropa si zaslouží lepší výsledky," řekl před poslanci Evropského parlamentu předseda EK Romano Prodi.

Komise pro letošní rok stanovila tři priority, z nichž první je zvýšit investice do sítí (dopravních, telekomunikačních), do vědy, výzkumu a vzdělání. Druhá spočívá v posilování konkurenceschopnosti, což se má dít hlavně zlepšováním podmínek na jednotném vnitřním trhu, zejména pro služby, další liberalizací a posilováním vazby na ochranu životního prostředí. Třetí prioritou je zamezovat předčasným odchodům do důchodu a naopak vytvářet podmínky pro to, aby lidé mohli hodnotně pracovat do 64 až 65 let.

Členské státy by měly podle EK tudíž napřít snahu na převedení směrnic a dalších právních aktů zajišťujících hladký chod jednotného trhu do národního práva. Měly by reformovat a vylepšovat systémy zdravotní péče kvůli celkovému stárnutí obyvatelstva a dbát o lepší zařazení lidí na 55 let do pracovního procesu. Měly by se postarat, aby na vědu, výzkum, vzdělávací systémy, ale i na udržování životního prostředí bylo dost peněz.