První desetiprocentní nárůst by přitom občany čekal již letos prvního září, další 1. ledna 2005 a poslední o rok později. Ministerstvo pro místní rozvoj tak slevilo z požadavku růstu nájemného o 15 procent ročně. Ministerstvo financí naproti tomu přistoupilo na růst nájemného již v letošním roce. Dohodnutý růst se týká pouze čistého nájemného, ceny služeb bude moci pronajímatel upravovat podle situace na trhu. Ministerstvo financí tak ustoupilo ze svého původního návrhu zahrnout do regulovaných nájmů ceny služeb.

 Cílem vlády podle zdroje ČTK i nadále zůstává vyřešení situace na trhu s byty tak, aby se tento trh otevřel. Po přechodném období, během něhož bude nájemné růst do roku 2006 tempem deseti procent, by měla být známa definitivní podoba nového návrhu zákona o regulovaném nájemném.

Původní návrh napočítal s kompenzacemi

Původní návrh, který se zrodil na schůzce ministra financí Bohuslava Sobotky s některými sociálně demokratickými poslanci, uváděl 10% růst v následujících třech letech a nepočítal s žádnými kompenzacemi. Ty však požaduje Sdružení nájemníků (SON), které růst bez sociálních dávek považuje za zcela nemyslitelné.

"Nevidím důvod vymýšlet nový systém, protože sociálně potřební občané jsou stávajícím systémem pokryti," uvedl ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Podle jeho slov už nyní existuje příspěvek na bydlení a obce mohou navíc sociálně slabým spoluobčanům přispívat na nájemné až do výše 100 procent.

Problémem ale je, že státní příspěvek na bydlení se odvíjí podle výše příjmů rodiny k životnímu minimu a počtu jejích členů, a vůbec nereaguje na výši nájemného konkrétní rodiny, ani zvýšení činží. Od obce pak mohou lidé získat pomoc, ale zákonný nárok na to nemají. Sdružení nájemníků rovněž požaduje, aby se nájemné zvyšovalo jen do určitého stropu - místně obvyklého nájemného. Bez stanovení této úrovně totiž hrozí, že se nájemné bude zvyšovat po celé tři roky plošně o 10 procent bez ohledu na místní podmínky.

Příspěvek na bydlení 2002: zhruba 3 miliardy korun

Náklady státu na sociální kompenzace jsou už nyní nemalé. Příspěvek na bydlení, na který je nárok do příjmu 1,6násobku životního minima a může činit 220 až 1200 korun měsíčně podle příjmů domácnosti a počtu osob, dnes bere téměř 350 000 domácností. Například v roce 2002 dostali od státu na tomto příspěvku zhruba tři miliardy korun. Dávky sociální péče k úhradě nákladů na bydlení představovaly v tomto roce dalších 2,6 miliardy korun.

Návrh nájmy zvyšovat tři roky po deseti procentech se nelíbí ani Občanskému sdružení majitelů domů (OSMD). "Ani jako provizorní řešení to není dobré. Je to pouze oddalování problému," řekl v minulých dnech Právu Libor Dellin, místopředseda OSMD.

Co znamená 3x 10 procent

Růst nájmů třikrát o 10 procent znamená, že například v Praze by se nájemné u třípokojového bytu o ploše 75 čtverečních metrů zvýšilo proti dnešku o asi 900 korun - z 2780 na 3700 korun (bez služeb). V Brně by se činže zvýšily o asi 700 korun - z 2057 na 2741 korun. V Ústí nad Labem by v roce 2006 byly vyšší asi o 450 korun a zvedly by se z 1373 na 1828 korun.