Jen za poslední dva roky klesla cena půdy kvůli erozi na sledovaných 50 tisících hektarech o 126 miliónů korun. Celková výměra zemědělské půdy v Česku je přitom 4,2 miliónu hektarů. Podle posledních analýz by při nejhorších scénářích mohla eroze poničit až 21 miliónů tun půdy za rok, což je převedeno na peníze škoda za 4,3 miliardy korun.

Za většinu problémů s erozí přitom může člověk, lépe řečeno jeho bezohledné chování k půdě. Na 90 % půdy totiž nehospodaří majitelé, ale nájemci, kteří mnohdy chtějí z půdy vyždímat rychle co nejvíce bez ohledu na dopady.

„Vodní i větrná eroze je velkým problémem. Výměra degradovaných půd se zvětšuje a s tím rostou problémy související se snížením její ceny, poklesem výnosů a například se zhoršují odtokové poměry a průběh povodní,“ prohlásil ředitel ústavu Jiří Hladík.

Zdravá a nezdravá půda

„Zdravá půda dokáže zadržet obrovské množství vody a při degradaci tuto vlastnost ztrácí a chová se úplně jinak,“ dodal výzkumník Jan Vopravil s tím, že mnohdy se na poli utvoří tvrdá krusta, po které voda rychle stéká.

Klasický případ špatného hospodaření vedoucí k degradaci půdy ukázali odborníci na kukuřičném poli u Čejkovic na Hodonínsku. V mírném kopci je zde kukuřice zaseta nikoli po vrstevnici, ale po spádnici. Při měření pak výzkumníci zjistili, že jen od osevu pole se z kopce dolů vyplavilo sedm centimetrů ornice.

„Ještě před čtyřiceti lety zde byla černozem. Nyní je vrch pole takřka odkrytý a pod kopcem je více jak dva metry naplavené zeminy,“ povzdechl si Vopravil nad zřetelnými erozními rýhami táhnoucími se mezi širokými řádky kukuřice.

Půdu ohrožuje i kukuřice

„Dole máme pak dva metry hlubokou kvalitní zeminu, ale 1,5 metru jí tu přebývá, zbytek sem byl naplaven z kopce, kde naopak už žádná není,“ dodal Hladík. Na poli dokonce výzkumníci našli i erozní lavice, typické pro tvorbu bystřin.

Podobnému scénáři jde přitom zabránit buď volbou vhodné plodiny, nebo technickými opatřeními, kdy se svah přeruší mezemi. Nařízení vlády chrání před erozí zatím 11 % půdy, kde jsou zemědělci pod kontrolou inspektorů, podle výzkumníků by ale podobnou ochranu potřebovala polovina ploch.

S rozmachem pěstování kukuřice pro bioplynové stanice je přitom ohrožena i další půda. „Třeba takto oseté plochy kukuřicí například v Německu nikdy neuvidíte,“ posteskl si Vopravil.