V roce 2009, kdy největší krize od 30. let minulého století udeřila nejsilněji, hrubý domácí produkt Prahy poklesl o 2,6 procenta. V celém Česku to přitom bylo o 4,1 procenta, metropoli se tak dařilo podstatně lépe než zbytku země. To platí ovšem i v celoevropském srovnání.

Menší propad zažila právě jen francouzská metropole, o 2,3 procenta, a hlavní město Portugalska s poklesem o 2,5 procenta. Lisabon ovšem momentálně čekají horší časy než Prahu, protože Portugalsko potřebovalo mezinárodní finanční pomoc a letos se nejspíš opět ponoří do hospodářské recese.

Nejhůř dopadlo Věčné město

Institut TNO se zaměřil na celkem 20 metropolí a regionů v celé Evropě. Mezi nimi si nejhůře vedl Řím s propadem o 6,5 procenta, Stockholm s poklesem hospodářství o 6,2 procenta a Milán, jehož HDP poklesl o 5,9 procenta.

Značnou výhodou Prahy proti ostatním metropolím a regionům je vysoký podíl takzvané aktivní populace, tedy obyvatel od 15 do 64 let. Ten činí téměř 81 procent a je pátý nejvyšší na kontinentu. Nejméně ekonomicky aktivních, 71,1 procenta obyvatel, má naopak region zvaný jako Vlámský diamant, tedy oblast mezi belgickými Antverpami, Gentem, Bruselem a Lovaní. O moc lépe se v tomto ohledu nevede ani Budapešti či Římu.