„Buďte si jisti, že na tom pracujeme – neomezujeme se jen na přemýšlení,“ řekl podle listu nejmenovaný unijní úředník. Odmítl však sdělit jakékoli bližší detaily o chystaném „plánu B“.

Tváří v tvář chystanému hlasování řeckého parlamentu, který by svým odmítnutím přivedl zemi na okraj krachu, úředník jen ujistil: „Příštím krokem není bankrot Řecka.“

Evropský komisař pro ekonomiku a finance Olli Rehn to v úterý popíral. „Těm, kdo spekulují o dalších možnostech, říkám jasně: neexistuje žádný plán B, který by zabránil bankrotu,“ prohlásil. To oficiálně opakují i další činitelé EU: žádný plán B není.

Jeho přípravy však probíhají údajně již několik týdnů. „V takovéto situaci si nemůžete dovolit nepřemýšlet, co by se mohlo stát,“ vysvětlil jiný úředník EU. Cílem plánu je zajistit Řecku hotovost, aby ani po záporném hlasování parlamentu nemuselo vyhlásit bankrot.

Berlín: Zvládneme třeba i krach

Plán má také zabránit šíření „řecké nákazy“ do dalších oslabených zemí eurozóny, do Irska, Portugalska a zejména Španělska, které zatím nemuselo žádat o pomoc.

Počítá s celou řadou variant, liší se ale od návrhu Francie, která chce zapojit soukromý sektor. Už v neděli naznačil také německý ministr financí Wolfgang Schäuble, že eurozóna se chystá na nejhorší a že zvládne i případný krach Řecka.

„Děláme vše, co můžeme, abychom zabránili eskalaci, která je pro Evropu velmi nebezpečná, zároveň však musíme být připraveni na nejhorší,“ řekl v rozhovoru pro list Bild am Sonntag.

Řecko musí schválit škrty

Evropská unieMezinárodní měnový fond (MMF) daly Řecku na vědomí, že musí schválit rozpočtové škrty v hodnotě 28,6 miliardy eur a privatizační program za 50 miliard eur, než mu budou ochotny poskytnout jakoukoli další pomoc.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Přes 15 tisíc nespokojených komunistů vyrazilo na pochod k řeckému parlamentu. Zdroj: Reuters

Řekové naléhavě potřebují dvanáct miliard eur, aby mohli uhradit pohledávky, jejichž splatnost vyprší v červenci a v srpnu. Kromě toho se domáhají, aby jim EU i MMF nabídly vedle 110 miliard eur, schválených už loni, další pomoc v hodnotě až 120 miliard.

Jednou z možností je podle diplomatů jednostranná aktivizace fondu eurozóny (EFSF), v němž jsou prostředky v hodnotě 440 miliard eur. Zatím se však do toho nikdo nežene, protože pro vlády by bylo obtížné vysvětlit, proč se na další pomoci Aténám nepodílí MMF a proč se pomoc poskytuje i v případě, že by Řekové neschválili úsporné kroky.

Spekuluje se také o tom, že ve vhodné chvíli by mohl některý věřitel odložit splátky svého dluhu, a tak zajistit, aby Řecko mělo peníze na úhradu ostatních pohledávek. Třetí možností je Čína, která jeví velký zájem o posílení ekonomických vztahů s Evropou. Padla již varianta, že by se Řekům poskytla překlenovací půjčka.