„Proti roku 2009 se výdaje zvýšily o 116 korun měsíčně na osobu. Vloni tak každá rodina měsíčně utratila 10 835 korun na jednoho člena domácnosti,“ připomněla tisková mluvčí ČSÚ Jana Víchová.

Největší položky tvoří výdaje za bydlení, potraviny a nealkoholické nápoje. Z rozpočtů domácností ukrojí celých 40 %. V posledních letech se v rámci této spotřební skupiny zvyšuje podíl výdajů za bydlení na úkor potravin a nealkoholických nápojů.

"V 90. letech domácnosti naopak více utrácely za jídlo a pití než za bydlení," uvádí ČSÚ. Domácnosti relativně málo utrácejí za zdraví (2,7 % ze svých výdajů) a vzdělávání (0,7 %).

Na vesnicích se utrácí za dopravu, ve městech za bydlení

V menších obcích domácnosti více utrácejí za dopravu a potraviny, naproti tomu ve městech je největší část výdajů spojená s bydlením. Na venkově, kde většina domácností bydlí ve vlastním, jsou skoro tři čtvrtiny výdajů utraceny za spotřebu energií. U domácností ve městech se téměř polovina výdajů za bydlení týká spotřeby energií a 38 % jde na platby za nájem.

Jak vyplývá ze statistiky, nejchudší domácnosti utratí za bydlení a potraviny téměř polovinu svého rozpočtu, u nejbohatších tvoří výdaje za tyto nezbytné položky pouze třetinu jejich vydání.