Německo trvá na zapojení soukromých investorů do pomoci Řecku

Ministři financí eurozóny by o balíku ve výši 125 miliard eur, tedy asi 3,9 biliónu korun, měli rozhodovat v neděli.

Německo chtělo, aby investoři, kteří drží řecké dluhopisy, je vyměnili za jiné, které by měly delší splatností. To by ale odpovídalo restrukturalizaci dluhu, kterému se země chce vyhnout. Právě německé a francouzské banky drží nejvíce dluhopisů a jsou situací Řecka nejvíce postiženy.

Země dluží v přepočtu asi osm biliónů korun, evropským bankám patří v přepočtu třetina této sumy.

Řecko bude muset splnit další podmínky, aby úvěr dostalo. Například privatizovat majetek a provést další finanční reformy. Země například musí propustit několik set lidí ze státní správy a zvýšit věk odchodu do penze. Také by se měly snížit mzdy.

Premiér Jorgos Papandreu v pátek vyměnil některé ministry, čímž vyšel EU vstříc. Dosavadní ministr financí Jorgos Papakonstantinou bude řídit resort životního prostředí a energetiky.

Řecká vláda nemá pro reformy dostatečnou podporu obyvatel. Ti se bouří proti tomu, aby politiku jejich země diktovala EU.

Britský list Guardian také v pátek přišel s informací, že na Německo ohledně pomoci jihoevropské zemi tlačil Mezinárodní měnový fond (MMF) v čele se svým dočasným šéfem Johnem Lipskym. Požadoval, aby Berlín přestal pomoc Řecku zdržovat. List konstatoval, že Lipsky je v postoji mnohem ostřejší, než byl odstoupivší Dominique Strauss-Kahn.