Usnesení vlády bude pro ministerstvo dopravy zadáním, z něhož vyplynou všechny další termíny. "Jsme schopni do dvou let připravit všechny podklady pro výběrové řízení na dodavatele tohoto systému. S vybíráním mýtného by se tedy mohlo začít v průběhu roku 2006," předpokládá Šimonovský.

Ministr před několika měsíci zveřejnil, že zpoplatněno by mělo být celkem tři tisíce kilometrů komunikací. Tedy nejen dálnice a rychlostní komunikace, jichž je v Česku asi 750 km, ale i řada silnic první třídy. Proti tomu ovšem protestují dopravci, jimž by značně stouply náklady.

Odklonit dopravu od měst a obcí

Na dotaz Práva, zda tedy bude ministerstvo na zmíněných třech tisících kilometrů trvat, Šimonovský odpověděl: "Moje představa teď je více než 750 a maximálně 3000 kilometrů." Podle vládního usnesení o rozvoji silničních sítí má v budoucnu být v ČR dva tisíce kilometrů dálnic a rychlostních komunikací.

Mýtným by tedy skutečně bylo třeba zpoplatnit i silnice první třídy, vedoucí v trasách budoucích rychlostních komunikací. Jinak by dopravci ve snaze placené úseky objet neúměrně zatěžovali silnice druhé a třetí třídy. "To by vzhledem ke stavu těchto silnic bylo katastrofální," prohlásil ministr.

O rozsahu zpoplatnění, i vozidel která by mu podléhala, rozhodne rovněž vláda. Ministr dopravy jí předloží tři varianty. Tou první je zpoplatnit podobně jako v Rakousku všechna vozidla o hmotnosti větší než 3,5 tuny. Druhá varianta by se týkala automobilů nad 7,5 tuny. A třetí možností je vybírat mýtné pouze od vozidel těžších než dvanáct tun, jak se to nyní chystá v Německu. "Zahraniční modely mýtného jsou pro ČR pouze špatným, nebo dobrým příkladem. Vycházíme z toho, čeho chceme dosáhnout, a to je soustředění dnešní nadměrné nákladní dopravy na vybrané komunikace, které neprocházejí městy a obcemi," uvedl Šimonovský.

Dálniční známky už prý dražší nebudou

Nákladní doprava, která mnohem více než ta osobní opotřebává povrch vozovek, by se podle ministra měla formou mýtného podstatněji podílet na úhradě nákladů spojených s opravami dálnic a silnic. Do zpoplatnění komunikací tak mají být započítány tzv. externí náklady, tedy dopady nákladní dopravy na životní prostředí i hmotné následky nehod.

Nejméně do roku 2006 se však nic nezmění na dnešním systému dálničních známek. Ty roční loňské mají platnost do 31. ledna. Od února už vozidla budou muset mít za předním sklem při cestě po dálnici vylepeny známky nové. Řidiči za ně zaplatí více než loni. Například pro osobní auta a další vozidla o hmotnosti do 3,5 tuny stojí letos roční známka 900 korun. Podražila tedy o stokorunu.

Pro vozidla od 3,5 do 12 tun stoupla cena roční známky ze šesti na sedm tisíc korun a pro nákladní automobily nad 12 tun z dvanácti na čtrnáct tisíc. Dražší jsou i měsíční a desetidenní známky pro všechny kategorie vozidel. Cena dálničních známek pro osobní auta se neměnila od roku 1998. O tom, že budou zdraženy, rozhodla vláda loni v červenci. "Museli jsme reagovat na inflaci," tvrdí Šimonovský.

Na dotaz, zda mají motoristé počítat s tím, že pro rok 2005 známky opět podraží, ministr odpověděl: "Pro osobní vozidla s tím v příštím roce nepočítáme. Očekávám, že jejich nynější cena se udrží až do předpokládáného zavedení mýtného, které pro uživatele silnic považuji za spravedlivější než nynější systém. Mýtné také umožní účinněji postihnout mezinárodní nákladní dopravu, která území ČR využívá k tranzitu do jiných zemí. Pro nás je zásadní otázkou tuto dopravu výrazněji zpoplatnit."