V hlavě Fastowa se zřejmě zrodil nápad zavést v Enronu ještě jedno účetnictví, kde by podnik zaznamenával veškeré transakce, které potřeboval skrýt před akcionáři a daňovým úřadem. Enron se totiž dostal do ztrát z obchodování s energiemi a protože chtěl před analytiky z Wall Streetu vypadat jako bohatý podnik, ztráty si zaznamenával mimo hlavní účetnictví.

Enron se do roku 2001 těšil značné přízni Wall Streetu, potom ale vyšlo najevo, že firma není bohatá, ale že má značné dluhy a své účetnictví "vaří z vody". Podnik tak odstartoval vlnu krachů, které se týkaly i dalších firem nejen ve Spojených státech, ale i v Evropě.

Účetní postupy Enronu experti kdysi dávali za vzor jako zcela inovativní, avšak jen do doby, než se ukázalo, že se v nich dají celkem dobře ukrýt ztráty. Problémy, v nichž se podnik ocitl, již nebylo možné napravit a Enron před Vánocemi v roce 2001 za značné publicity sdělovacích prostředků vyhlásil bankrot.