Je to závěr úterní porady ministra financí Bohuslava Sobotky s některými sociálně demokratickými poslanci a dalšími odborníky této strany, o kterém se Právo i přes přísné embargo na informace dozvědělo.

Kompromis je založen na tom, že mezi koaličními partnery je vcelku shoda na tom, že by se nájemné mělo v prvních letech zvyšovat o deset procent ročně, ale rozpory jsou v tom, jak dlouho by nájemné mělo růst. Zatímco ČSSD prosazuje, aby zvyšování skončilo tehdy, když dosáhne úrovně místně obvyklého nájemného vypočítaného z průměru tržních a regulovaných cen, lidovci a unionisté prosazují, aby činže vyrostly až na úroveň tržních cen. Odklad řešení tohoto rozporu by vedl patrně k tomu, že o konečné podobě zákona by se rozhodovalo až po příštích volbách.

Maximálně 10 procent

Každoroční růst o 10 procent znamená, že například v Praze by se nájemné u třípokojového bytu o ploše 75 čtverečních metrů za roky 2004 až 2006 zvýšilo proti dnešku o asi 900 korun - z 2780 na 3700 korun (bez služeb). V Brně by se za tři roky činže zvýšily o asi 700 korun - z 2057 na 2741 korun. V Ústí nad Labem by v roce 2006 byly vyšší asi o 450 korun a zvedly by se z 1373 na 1828 korun.

"Je to maximálně možný kompromis, který se dá z naší strany udělat," řekl Právu jeden z účastníků jednání. Lidovci a unionisté se k závěru porady nechtějí zatím vyjadřovat. "Počkáme, až nás bude soc. dem. o svém návrhu informovat," řekl Právu Tomáš Kvapil (KDU-ČSL).

Návrh soc. dem. je reakcí na tlak, který v poslední době vyvinuli na ČSSD její koaliční partneři. Lidovci v pondělí na jednání svého celostátního výboru přijali usnesení, ve kterém požadují stažení návrhu zákona o nájemném ze Sněmovny a jednání o nové podobě, která bude vyhovovat všem stranám vládní koalice. Stažení návrhu by ale znamenalo takovou prodlevu, že nový zákon by přišel do Sněmovny až po volbách, aniž by se do té doby mohlo nájemné bez vzájemné dohody obou stran jakkoli zvyšovat.