Článek
„Řetězce hromadně škrtají ve zboží španělskou zeleninu. I když některé tvrdily, že mají okurky z Rumunska, já tomu nevěřím, vozí to ze Španělska. A díru bude třeba nějak zalepit. Tak by se mohlo dostat na naše výrobce,” řekl Právu Tomáš Zoufalý z firmy Zoši Agro Nové Bránice na Brněnsku.
Pěstitelé salátových okurek by však mezi nimi tak jako tak nebyli. V posledním desetiletí prakticky vymizeli, stejně jako pod konkurenčním tlakem ze zahraničí postupně mizela z Česka velkoprodukce salátových okurek. Dnes platí, že v případě, že by salátovky nebyly z ciziny, nebyly by vůbec.
Náhodně vybraní zelináři na Litoměřicku a Lounsku Právu v úterý tvrdili, že nevědí o jediném kolegovi, který by ještě pěstoval okurky. Kvůli obchodním řetězcům, které dovážejí do Čech levné okurky ze zahraničí, byli prý donuceni pěstování okurek zcela odstavit.
„Domácích českých okurek je nedostatek, protože zdejší zelináři nemohli v konkurenci levných zahraničních okurek uspět, a tak začali raději pěstovat jinou zeleninu,“ řekl Právu zdejší pěstitel Martin Drahota, který sám, jak řekl, přešel na brambory.
„Na Roudnicku nepěstuje okurky už nikdo. Všichni přešli na jinou zeleninu, hlavně na brambory,“ potvrdil Právu zelinář Tomáš Chvátal z Hošťky.
Už ani na jihu Moravy
Velkopěstitele salátových okurek nenajdete už ani na jihu Moravy. „Salátovky? Vůbec. Já už jsem vzdal i nakladačky. Šly vždy chvíli na odbyt, dokud lidé zavařovali, v červnu, počátkem července, to zájem byl, ale pak, jako když utne. Pokud člověk nemá nasmlouvaný odbyt, nemají smysl ani nakládačky,” vysvětlil Zdeněk Jakubčík za Šakvic, proč opustil pěstování okurek úplně.
V sortimentu čerstvých potravin nemají zajištěn odbyt. “Salátovky si tady pěstuje tak každý jen pár kusů pro sebe. Nebo, což je častější, končí v salátu přerostlé nakládačky. Ale pěstovat je ve velkém na kšeft, to se nedá,” dodal Jakubčík.
Totéž platí i na severu Moravy. Ředitel Agrární komory ve Frýdku-Místku Miroslav Doležal řekl, že neví ve svém okruhu o žádném zemědělci, který by okurky nebo jinou zeleninu pěstoval opravdu ve velkém. „Všechno se dováží z jiných zemí. U nás na to absolutně nejsou podmínky, pro zemědělce je to ekonomicky nevýhodné, protože nedostanou žádné dotace,“ řekl Doležal.
Vstup do EU znamenal konec
Ještě před rokem 1989 se na Královéhradecku běžně pěstovaly salátové okurky ve velkém. „Poté se to čtyři pět let ještě vyplatilo, ale konkurence ze zahraničí naše okurky postupně vytlačovala. Konec jejich pěstování znamenal náš vstup do Evropské unie, neboť proti dováženým dotovaným, a proto i levným okurkám ze zahraničí neměly ty naše šanci,“ potvrdil současný stav Ivo Konopa, ředitel Okresní agrární komory Hradec Králové.
A připomněl, že se do podobné situace dostalo i dříve běžné pěstování dalších potravinářských rostlin, například česnek nebo cukrovka.
„Když přestaneme být soběstační v produkci některé suroviny, nemůžeme reagovat například na zdražování. Stačí, aby se rozšířila zpráva, že se potopil tanker dovážející zásobu cukru do Evropy, a ihned stoupne cena cukru. Což vede ke zdražování dalších potravin, třeba medu, neboť cukr je k jeho produkci nutný,“ upozornil Konopa.
Předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman se přitom domnívá, že drobní pěstitelé nepřestali před časem pouze s pěstováním okurek. „Většina jich skončila s farmařením úplně, protože neměla pro své produkty odběr. Tehdy doplatili na rozmach marketů dovážejících levnou zeleninu ze zahraničí,“ řekl Právu Zeman. Po odchodu některých zelinářů se podle Zemana počet drobných pěstitelů ustálil zhruba před čtyřmi roky. „Nyní při rozmachu farmářských trhů je jich však nedostatek,“ připustil předseda.
Aféra prý poškodí celý trh zeleniny
Pěstitelé se přitom netají obavami, že aféra poškodí celkovou situaci na trhu zeleniny. Podle nich sice velkoobchodníci možná půjdou s cenami okurek ze zahraničí ještě níž, ani to prý ale u některých lidí neodbourá obavy.
„I když nás by to nemělo nějak zvlášť postihnout, protože se věnujeme nakládačkám, a ne salátovým okurkům, obávám se, že lidé, vyděšení hysterickou kampaní, omezí spotřebu zeleniny. Přitom, jak říkám, stačí jen si ji řádně umýt,” míní Tomáš Zoufalý z firmy Zoši Agro Nové Bránice.
Podle něho nálepka biopotravin není stoprocentní zárukou nejlepší kvality. Jejich firma se mimo jiné zabývá velkovýrobou okurek pro známé konzervárenské společnosti. Pěstuje je pod kapénkovou závlahou na fóliích, a tak navzdory průmyslovému způsobu výroby jsou schopni garantovat kvalitu, přinejmenším srovnatelnou s biopotravinami.
Zelinářská unie se ale podle Zemana dovozu zeleniny z ciziny nebrání, protože čeští zelináři nestačí pokrýt potřeby českého trhu. „Zákazník si totiž zvykl na to, že má čerstvou zeleninu na stole po celý rok. Tento požadavek nemůže ale česká produkce pochopitelně splnit,“ připomněl Zeman.