Trest smrti mají dostávat odsouzení v případech, kdy v důsledku porušení pravidel bezpečnosti potravin zemřou lidé. Ti, kdo jsou zapojeni do případů bez smrtelných následků, by pak podle nařízení měli dostávat delší tresty vězení a vyšší pokuty. Tvrdší tresty mají také hrozit vládním činitelům, u nichž se prokáže, že porušování předpisů přehlíželi a brali za něj úplatky.

Nejlidnatější zemí světa otřásly například kauzy mléka kontaminovaného chemickou látkou melamin, vepřů krmených clenbuterolem, aby bylo jejich maso libovější, nebo melounů pukajících kvůli přehnojení chemikáliemi na podporu růstu. V souvislosti s tím ztrácejí důvěru v čínské výrobky i zákazníci po celém světě.

Čína podle údajů Amnesty International (AI) popravuje víc lidí než všechny ostatní země světa, v nichž je trest smrti v platnosti. Přesná čísla jsou v Číně považována za státní tajemství, ale podle odhadů AI bylo jen v loňském roce v Číně popraveno několik tisíc osob. Ve zbytku světa pak bylo vykonáno nejméně 527 poprav.