Článek
Bárta měl vládě letos v červnu předložit ke schválení Strategii rozvoje dopravní infrastruktury ČR do roku 2025. Učiníte tak teď vy?
Superstrategie není mým šálkem kávy. Řadu věcí vidím jinak než Bárta a v této podobě ji určitě vládě nepředložím. Rozvoj dopravní infrastruktury dnes nelze naplánovat až do roku 2025. Tak daleko nedohlédneme a já to ani nepovažuju za smysluplné. Místo superstrategie proto vypracujeme společně se sněmovním hospodářským výborem výhled rozvoje dopravní infrastruktury ČR jen na tři roky dopředu.
V křesle ministra dopravy jste Bártu vystřídal 21. dubna. Předtím jste byl od loňského července jeho náměstkem, a máte tedy s resortem zkušenosti. Zaskočilo vás už přesto něco v nové funkci?
V zásadě mne překvapilo jenom to, jak má ministr málo času a kolik ho musí věnovat běžné agendě. Zaskočil mne ale ten kostlivec v podobě 23 miliard korun, který vypadl ze skříně. Jde o nakumulované zakázky na výstavbu dopravní infrastruktury nasmlouvané dlouhodobě Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) se stavebními firmami. V této chvíli na ně v rozpočtu resortu není ani koruna.
Nelze tyto zakázky prostě vypovědět?
Vypovědět je nepůjde. O možnostech řešení tohoto vážného problému se teď budu radit se členy hospodářského výboru Sněmovny.
Při nástupu do funkce jste ovšem prohlásil, že zásadní věci budete konzultovat s Bártou, i když nehodláte být jeho panáčkem. Konaly se už nějaké takové konzultace?
Několikrát jsem se s Bártou potkal ve Sněmovně a bavili jsme se spolu spíše v obecné rovině. Stejně tak jsem mluvil s patnácti dalšími poslanci. Pokud jde o ty konzultace, budu považovat za slušné informovat Bártu o vývoji věcí, které jsme připravovali společně, zcela jistě ale nebudu čekat na jeho zadání. Nejsem žádný Bártův klon.
Ale co těch chybějících 23 miliard?
Budu se snažit prosadit, aby na příští dva roky resort dopravy dostal normální, nijak nekrácený rozpočet. To nám umožní vyčistit stůl, vyřešit dnešní problémy, a hlavně nastavit celý systém tak, aby se stavba nových dálnic a silnic zlevnila. Za důležitý předpoklad považuji transformaci Ředitelství silnic a dálnic na akciovou společnost stoprocentně vlastněnou státem.
Zvláště silnice nižších tříd jsou po zimě v zoufalém stavu. Vyslyšíte volání krajů o příspěvek na vyspravení okresek?
Rád bych kraje vyslyšel, ale letos nemáme z čeho jim pomáhat. V příštích letech by se ale situace měla zlepšit. Například na opravy jednotlivých dálnic, rychlostních komunikací a silnic první třídy, které jsou ve správě ŘSD, budou vyhlašována transparentní výběrová řízení a s vítěznými firmami se uzavřou tříleté rámcové smlouvy.
Co říkáte záměru ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) snížit krajům dotace na regionální vlakovou dopravu o dvě miliardy korun a získat tak peníze na státní příspěvek pro stavební spoření?
Určitě nepotěším ministra financí, ale pro mne je snížení dotace krajům na vlaky jen obtížně představitelné. Řeč přece není jenom o krajích, ale také o dopravní obslužnosti obyvatel, která by krácením dotací velmi utrpěla, stejně jako ekonomická kondice Českých drah (ČD).
Chci připomenout, že desetiletá dohoda s kraji, hlavním městem Praha a ČD byla loni podepsána nejen tehdejším ministrem dopravy Gustávem Slamečkou, ale i ministrem financí. A dohody se přece musí dodržovat.
Sněmovna v minulém týdnu schválila v senátní verzi novelu zákona č. 361 o provozu na pozemních komunikacích a čeká se už jen na podpis prezidenta. Není to, že se do 0,3 promile už řidičům nemají udělovat body, prolomením nulové tolerance k alkoholu za volantem?
Nulová tolerance prolomena není. Body sice řidiči za tento přestupek skutečně nedostanou, ale bude jim hrozit pokuta 2500 až 20 000 korun a zákaz řízení na šest až 12 měsíců, což je dostatečně tvrdý postih.
Jaký osud čeká další novelu zákona č. 361, jíž chtěl Bárta zavést například vyšší pokuty pro majetné řidiče?
Řidiči musejí dostat čas, aby vstřebali nyní schválené změny v bodovém systému a silničních pravidlech. Další novelu proto nepředložím, byť je už připravena. A pokud jde o vyšší pokuty pro bohaté, důležitější než výše sankcí je vymahatelnost pokut, aby se jim řidiči nemohli vyhnout. Jediná věc, která mi přijde z hlediska změn v legislativě ještě smysluplná, je úprava institutu tzv. osoby blízké. S tím ale zřejmě přijde skupina poslanců.
Ministerské komisi k přípravě změn v motoristické legislativě dosud šéfoval poslanec a dopravní expert Stanislav Huml. Ten ovšem nedávno opustil poslanecký klub Věcí veřejných. Skončí tím i činnost komise?
Byla to vždy komise ministerstev dopravy a vnitra, ne Věcí veřejných. Její osud bych tedy nevázal na to, jestli je poslanec Huml zařazen tam či onde. Já jsem s ním ještě neměl čas detailně hovořit, sdělil jsem mu ale, že ve spolupráci s ním v této podobě pokračovat nebudu. Samotná komise by se pak měla změnit v poradní orgán a neměla by připravovat už žádné další legislativní změny.
Minulý týden jste odvolal ředitele své kanceláře Karla Hanzelku. Chystáte ještě další výrazné personální změny?
Změny ve vedení ministerstva chystám, avšak konkrétněji o nich ještě nemohu hovořit. Důležité je, že nejsem členem žádné politické strany. Už vůbec nejsem typ člověka, který by dosazoval na posty nějaké kamarádíčky. Nechci se obklopit svými lidmi, ale skutečnými odborníky, kteří mi pomohou realizovat mé záměry.