Propast mezi bohatými a chudými narůstá v zemích, které se s vyšší mírou nerovnosti potýkají dlouhodobě. To jsou například Spojené státy. Zvyšuje se ale i v zemích, které jsou rovnoprávnější a mají tradičně vyšší míru přerozdělování. Jako příklad může sloužit Dánsko, Německo nebo Švédsko.

Růst nerovnosti zesiluje i špatný stav veřejných financí, s nímž se nyní potýká spousta vyspělých zemí. Zpravidla nejjednodušší způsob, jak nerovnost v příjmech snížit, je právě přerozdělování, které se děje především pomocí rozpočtu

Mimo Evropu rozdíl výraznější

Zpráva uvádí, že průměrný příjem nejbohatších deseti procent lidí ze všech 34 zemí OECD je v současné době asi devětkrát vyšší, než je průměrný příjem deseti procent nejchudších. Ve skandinávských zemích a ve většině zemí v kontinentální Evropě tento rozdíl není tak výrazný. Větší je v USA a v Izraeli, kde je průměrný příjem nejbohatších asi čtrnáctinásobkem příjmu nejchudších.

Ještě větší příjmová propast se ale vytvořila jinde. V latinskoamerickém Chile, stejně jako v Mexiku, průměrný příjem nejbohatších deseti procent lidí dosahuje sedmadvacetinásobku průměrného příjmu nejchudších, upozornil WSJ.