Služby podnikových spořitelen se liší případ od případu, většinou však jde o správu účtu, na který se převádí mzdy zaměstnanců nebo jejich část. Zaměstnanec v podstatě půjčuje peníze zaměstnavateli a jako protislužbu dostává z poskytnutých prostředků úrok, případně využívá další finanční služby.

Tato praxe je navíc poměrně riziková vzhledem k tomu, že se na podnikové spořitelny nevztahují ustanovení zákona o bankách o pojištění vkladů. Vše tedy stojí a padá se stabilitou firmy, což například v době, jakou byla finanční krize, představuje určité riziko. Na rozdíl od podnikových spořitelen finanční domy podléhají striktní regulaci, navíc jak opakovaně dokazují zátěžové testy, české banky jsou stabilní a krizím odolné.

Běžný účet jako základ

„Pro některé lidi bude spolupráce s bankou skutečně novinkou, protože dosud své finance svěřili firmě, a nemuseli přemýšlet, jestli si otevřít účet v bance,“ říká manažerka Marcela Suchánková z ČSOB.

Podle ní by si měli lidé využívat i jiné produkty než jen běžný účet. Na tom by měl zůstat základní finanční polštář ve výši šesti násobku měsíčních výdajů domácnosti. „Zbylé finance doporučuji směřovat do produktů s vyšším zhodnocením – se státními příspěvky a daňovými odpočty, na lépe úročené spořící účty nebo pravidelně investovat, například do zajištěných fondů,“ dodává Suchánková.