Článek
"V podstatě jde o to, abychom si uhlídali náš vnitřní pracovní trh. Na druhé straně nechceme tento nástroj používat jako nějaké odvetné opatření nebo sankci vůči těm, kteří zavedou přechodné opatření," dodal Škromach.
"V praxi to bude znamenat, že vláda nebude automaticky zavádět recipročně přechodné období vůči těm členským státům, které budou omezovat české pracovníky, ale bude se vždy řídit situací na trhu práce," dodala k tomu pro Právo Škromachova tisková mluvčí Kateřina Prejdová.
Omezení v případě ohrožení
Podle ní omezení vůči některému členskému státu může být zavedeno v případě, že by občané této země fakticky ohrozili příchodem na český trh práce občany ČR. "Ze současné EU už České republice přislíbily plnou liberalizaci volného pohybu pracovníků Dánsko, Nizozemí a Švédsko. Právní úpravu umožňující volný pohyb českých pracovníků již přijalo Irsko a Spojené království Velké Británie a Severního Irska," uvedla Prejdová.
Dodala, že zeměmi, které budou od začátku uplatňovat omezení, jsou především Německo a Rakousko. "Negativní postoj projevily také Finsko, Francie, Lucembursko, Řecko, Belgie a Španělsko." Škromach však před novináři zdůraznil, že po vstupu ČR do Evropské unie i v těch zemích, kde bude přijato vůči českým zaměstnancům přechodné opatření, je možnost pracovat na pracovní povolení.
Nejvíc cizích zaměstnanců v ČR je ze Slovenska
Podle Škromacha v ČR dnes pracuje asi 2500 Němců: "Nejsou to pouze topmanažerské funkce, ale jsou to vedoucí a podobně," dodal. Nejvýznamněji jsou podle ministra na českém trhu práce zastoupeni Slováci, kterých zde pracuje přes 60 tisíc. Druzí jsou Ukrajinci - pracuje jich zde kolem 17 tisíc.
Prejdová dále upozornila, že přechodné období uplatněné v přístupové smlouvě se týká pouze přístupu na trh práce. "Nijak se netýká jiných složek volného pohybu osob v rámci Evropské unie - vzájemného uznávání kvalifikace, volebního práva. Nijak se také nedotkne přístupu do sociálního systému v širokém slova smyslu, tedy sociálního pojištění, státní sociální podpory, sociální péče, dávek v nezaměstnanosti nebo zdravotní péče."
Na základě přechodného období nelze zabraňovat migraci občanů ostatních členských zemí: "Je pouze možné regulovat jejich vstup na domácí trh práce. Jakmile ale migrující pracovník získá povolení k zaměstnání, získává všechny výhody s tímto postavením spojené včetně přístupu ke všem výhodám sociálního systému. Jedinou výjimkou bude omezená možnost sloučení rodiny migrujících pracovníků," dodala Prejdová.