Dohoda předpokládá, že uvedené charakteristiky podrobně prozkoumá Mezinárodní měnový fond, který pak určí, zda politika dané země ohrožuje globální ekonomiku. Pokud zjistí, že ano, pak bude usilovat o změnu. Zde ale patrně bude i největší úskalí celé snahy, protože doporučení, která z těchto zkoumání vzejdou, nebudou závazná a nijak vymahatelná.

Sedm zemí bylo vybráno podle toho, že představují více než pět procent hrubého domácího produktu celé G20, z čehož pramení jejich důležitost. Nejvýše na seznamu jsou Spojené státy, pro které je největším problémem vysoké zadlužení, a Čína, která vytváří vysoké obchodní přebytky a má také zdaleka nejvyšší devizové rezervy. Seznam doplňují Francie, Německo, Velká Británie, Japonsko a Indie.

Podle francouzské ministryně financí Christine Lagardeové, která skupině G20 předsedá, dohoda představuje obrovský pokrok na cestě k vyrovnanějšímu růstu světové ekonomiky. Pokud to bude třeba, kontrole hlavních ekonomických charakteristik podle ní neuniknou ani další země. Mechanismus se tudíž nebude automaticky omezovat pouze na sedm největších zemí.

"Ta síť bude trochu těsnější pro země, které považujeme za systémově důležité," uvedla ministryně po schůzce, která se konala na okraj jarního zasedání MMF a Světové banky ve Washingtonu. Země G20 se na tvorbě hrubého domácího produktu celého světa podílejí asi z 85 procent.

Skupina se na podobě mechanismu, který má fungovat jako systém včasného varování, dohodla po měsících tahanic. Hlavně Čína měla obavy, že snaha o vytvoření takového systému je zaměřena proti ní a že se členové G20 budou snažit Peking dotlačit ke změně kurzové politiky. Čína odolává požadavkům, aby uvolnila kurz své měny jüan a nadále chce prosazovat jen jeho pozvolný růst.