Jak z průzkumu vyplynulo, na vině jsou nejčastěji (25 %) nedostatečné analýzy projektu, které neřeší problém. „Hned v závěsu je chybné zadání projektu (18 %), které poptává neadekvátní řešení,“ připomněl soudní znalec v oblasti informačních technologií Ivan Janoušek ze znaleckého ústavu Apogeo Esteem.

Podle Janouška nemusí být důvodem korupce, ale alibismus úředníků a jejich snaha být za každou cenu krytý. „Poptávané řešení proto raději předimenzují nebo z neznalosti zvolí nevhodnou strategii,“ doplnil Janoušek. Důsledkem jsou pak podle Janouška předražené projekty, které mnohdy ani neplní svou očekávanou funkci či jsou v době dokončení již zastaralé.

Peníze stojí i špatně sepsané smlouvy

Další „černou dírou“ na peníze jsou špatně sepsané smlouvy, které dávají zbytečný prostor různým dodatkům prodražujícím celý projekt: „Opět to nemusí být důsledek korupce, ale chybně koncipované smlouvy. Ty totiž sepisují většinou právníci, kteří nejsou odborníci na IT. Dodavatelé pak mohou ze státu tahat peníze kvůli nejasným formulacím ve smlouvě,“ je přesvědčen Janoušek.

Soukromý sektor je sice schopen si své investice lépe ohlídat, ale i tam dochází často k mrhání. „Viníkem prodražení je nejčastěji podcenění strategie a důsledné analýzy projektu. Klienti se mnohdy při revizi smluv diví, k čemu se vlastně zavázali a co ze smlouvy, kterou navrhl dodavatel, vlastně vyplývá,“ zakončil Janoušek s tím, že mnoho manažerů navíc podléhá klamu, že nový informační systém jim vyřeší špatný systém řízení firmy.