Článek
„Daňová správa bude institut ručení intenzivně využívat, a to zejména v souvislosti s úniky a podvody neplacení DPH z pohonných hmot. Pro další oblasti zasažené podvodem či únikem to ale samozřejmě platí taktéž,“ říká Jan Knížek, generální ředitel daňové správy.
Ručitelem za nezaplacenou daň se podle předmětné novely může stát ten odběratel-plátce DPH, jenž přijal zdanitelné plnění uskutečněné v tuzemsku od jiného plátce, který, zjednodušeně řečeno, záměrně neuhradil DPH z tohoto zdanitelného plnění nebo jinak zkrátil daň. Důležitou skutečností pro uplatnění tohoto institutu je, že příjemce zdanitelného plnění o tomto záměru vědět měl nebo vědět mohl. Postačuje přitom i nevědomá nedbalost příjemce.
Obchodování za neobvyklou cenu
Další možnost uplatnění institutu ručení je podle Musilové v případě zjištění obchodování za zjevně neobvyklou cenu bez ekonomického objasnění. Zde je – i v duchu závěrů evropské soudní judikatury – předpoklad, že plnění je zasaženo daňovým únikem.
„Příjemce zdanitelného plnění se jako potencionální ručitel v důsledku nového znění zákona o DPH ocitá v do jisté míry nejisté pozici. Zákon však v tomto ohledu nabízí řešení, respektive možnost preventivní ochrany. Ručení se totiž nikdy neuplatní, pokud příjemce-odběratel využije institut tzv. zvláštního zajištění daně. V rámci tohoto příjemce uhradí DPH za zdanitelné plnění za poskytovatele,“ doplnil Knížek
Úhradu musí provést přímo správci daně poskytovatele na osobní depozitní účet vedený u tohoto místně příslušného správce daně speciálně pro dané účely. Je rovněž nutné, aby platba byla přesně identifikována.