Článek
Současně Češi – a to jak ti, co pracují, tak penzisté – si odchod do důchodu spojují s finančními problémy více, než je tomu u občanů v západoevropských státech.
„Země je podle průzkumu připravena na penzijní reformu, protože lidé si uvědomují možné budoucí problémy, které mohou zažít ve spojitosti s penzí,“ uvádí finanční poradce František Macháček.
Tento optimismus ale zchlazují ekonomičtí analytici. „Opatrnost a určitá skepse, že spojují důchod spíše s těžší životní etapou, je více produkt mnohaleté nejistoty a nejasnosti, co vlastně Čechy a Češky v penzi v budoucnosti čeká, než výsledek uvědomění. Skepse je navíc umocněna mnohaletým opakováním politiků, že současný penzijní systém je dlouhodobě neudržitelný,“ tvrdí analytik Pavel Hron.
Podle průzkumu si polovina tuzemských penzistů a 33 % lidí v aktivním věku myslí, že důchod souvisí se ztrátou společenského uznání a respektu. A ten lze získat podle řady lidí především majetkem a finanční nezávislostí.
Spoléhání se na průběžný penzijní systém neposilují ani prohlášení podobná tomu, které udělal premiér Petr Nečas na Žofínském fóru, jež se zabývalo vládními reformami. Premiér totiž řekl, že je nutné prolomit stereotyp uvažování mezi širšími vrstvami občanů, kteří si myslí, že když platí důchodové pojištění, „spoří si“ na důchod a později na něj budou mít automaticky nárok.
„Průběžný důchodový systém takto nepracuje a nikdy nepracoval,“ varoval premiér. Stejnou částku, kterou stát od občanů na důchodovém spoření vybere, každý rok rovnou rozdá na penze nynějších penzistů,“ připomněl a ještě natvrdo dodal: „Nikdo si nikde, nikam a nic nespoří.“
Pracovat se bude déle
Prakticky všichni lidé v ekonomicky aktivním věku počítají s tím, že se bude prodlužovat doba odchodu do důchodu. I když roli v tomto očekávání má prodlužování věku dožití, lepší zdravotní, fyzický i psychický stav generace po padesátce, při přímé otázce by si lidé přáli odcházet do penze podstatně dříve než v jistých 64 a následně 65 letech. Rozdíl mezi očekávaným věkem, kdy do penze skutečně půjdou, a ideální představou, kdy by chtěli jít, je podle průzkumu AXA šest let. Nejraději by lidé odcházeli do penze v 58 letech.
Na 70 % občanů podle průzkumu nesouhlasí se zvyšováním zákonného věku pro odchod do důchodu. Současně ovšem Češi reálně počítají, že jim nesouhlas nebude nic platný, upozorňují politologové.
Žít jen z penze není snadné
Podíl na tom, že Češi tak benevolentně přikyvují na prodlužování doby práce, spočívá v poznání, které je opřené o život současné důchodcovské generace. Život jen z obdržené penze nebude žádný med. I po dovršení penzijního věku aktivně pracuje dál čtvrt miliónu seniorů především proto, že prostě potřebují peníze a nechtějí rezignovat na řadu životních aktivit, opustit své byty a stěhovat se do jedné místnosti či prodat auto.
Jak vyplývá z průzkumu, pouze třetina pracujících osob předpokládá, že jejich příjem v důchodu bude dostatečný. Pouze 48 % důchodců, upozorňuje průzkum společnosti AXA, považuje svoje příjmy za dostačující.
Podle mínění mnohých politologů je země na penzijní reformu vcelku připravena, absurdně však nikoli díky aktivitám a práci politiků, ale spíše díky jejich mnohaleté nečinnosti a neschopnosti potřebu změn penzijního systému srozumitelně a přesvědčivě lidem vysvětlit.