Článek
Národní vlády a europoslanci v současnosti na sebe vzájemně svalují vinu, kdo krach jednání způsobil. Podle maďarského předsednictví měl Evropský parlament přehnané požadavky a chtěl, aby měl "každý kus salámu či sýru vlastní rodokmen".
V současnosti tak nadále bude platit legislativa z roku 1997, tedy z doby, kdy vědci teprve oznámili první úspěšné naklonování zvířete – ovce Dolly. Zemědělci ani zákonodárci však na konci 90. let zdaleka netušili, že by klonování zvířat mohlo být v dohledné době využito v zemědělství a v potravinářství.
Klonování je drahé
Zvířecí klonování, které využívá přenos DNA k vytvoření genetické kopie původního zvířete, je ale i v současnosti poměrně drahé. Cena se pohybuje podle odhadů v řádech mnoha tisíců eur za kus, což je jeden z důvodů, proč se v EU zatím tyto metody pro komerční účely prakticky nepoužívají.
"Drtivá většina evropské veřejnosti je proti klonování kvůli výrobě potravin. Označení produktů z klonovaných zvířat je nutné minimum. Členské státy ovšem chtěly podpořit pouze značení u jednoho druhu produktu – čerstvého hovězího masa," uvedli ve společném prohlášení europoslanci.