Obavy vzbuzuje důsledný protijaderný program Zelených a možnost trvalého odstavení nejstarších německých jaderných reaktorů.

Stoupla i cena uhlí s dodávkou v příštím roce, stejně jako emisní povolenky na tunu oxidu uhličitého na evropském trhu, a to o dvě procenta.

„Trh s elektřinou předpokládá, že některé reaktory už nebudou znovu spuštěny, v tom případě budou mít ceny elektřiny vzestupnou tendenci,“ míní analytik Martin Young z banky Nomura.

Nastane opět uhelná éra?

Podle analytika Marka Lewise z Deutsche Bank vítězství Zelených může znamenat „radikální přehodnocení německé politiky v oblasti jaderné energie“, což může v konečné fázi vést k trvalému uzavření dokonce všech 17 jaderných reaktorů v zemi, jak uvedla agentura Bloomberg.

Analytici předpokládají, že v důsledku těchto kroků poroste spotřeba uhlí a nezanedbatelně se zvýší emise skleníkových plynů. „Vítězství Zelených v zemských volbách v Bádensku-Württembersku znamenalo oživení zájmu o akcie výrobce větrných turbín Vestas,“ okomentoval pondělní situaci analytik Miroslav Adamovič z Komerční banky.

Německo se mělo stát zemí bez jaderné energie od roku 2021.